Zpátky Domů

Článek | Zjistil.cz

Český název: Korporace
Anglický název: Corporation

Korporace Korporace je organizace, obvykle skupina lidí nebo společnost, kterou stát pověřil jednat jako jeden subjekt (právnická osoba uznávaná soukromým a veřejným právem jako "zrozená ze zákona"; právnická osoba v právním kontextu) a uznávaná jako taková v právu pro určité účely. [1]: 10 První zakládané subjekty byly zřízeny listinou (tj. zvláštním aktem uděleným monarchou nebo schváleným parlamentem nebo zákonodárným sborem). Většina jurisdikcí nyní umožňuje zakládání nových korporací registrací. Korporace existují v mnoha různých typech, ale obvykle jsou právním řádem jurisdikce, ve které jsou založeny, rozděleny na základě dvou aspektů: zda mohou vydávat akcie nebo zda jsou založeny za účelem zisku. [2] V závislosti na počtu vlastníků může být korporace klasifikována jako sdružená (předmět tohoto článku) nebo samostatná (právnická osoba sestávající z jediné zapsané kanceláře obsazené jedinou fyzickou osobou). Jednou z atraktivních výhod, které obchodní korporace nabízely svým investorům ve srovnání s dřívějšími obchodními subjekty, jako jsou živnosti a sdružené podniky, byla omezená odpovědnost. Omezená odpovědnost znamená, že pasivní akcionář korporace nebude osobně odpovědný ani za smluvně dohodnuté závazky korporace, ani za delikty (nedobrovolné škody) spáchané korporací vůči třetí straně. Omezená odpovědnost ve smlouvě je nekontroverzní, protože strany smlouvy s ní mohly souhlasit a mohly by souhlasit s jejím vzdáním se smlouvou. Omezená odpovědnost v deliktu však zůstává kontroverzní, protože třetí strany nesouhlasí se vzdáním se práva stíhat akcionáře. Existují významné důkazy, že omezená odpovědnost v deliktu může vést k nadměrnému podstupování korporátních rizik a většímu poškozování třetích stran korporacemi. [3] [4] Pokud místní právní předpisy rozlišují korporace podle jejich schopnosti vydávat akcie, korporace, kterým to umožňují, se označují jako akciové společnosti; jedním typem investice do korporace jsou akcie a vlastníci akcií se označují jako akcionáři. Korporace, kterým není dovoleno vydávat akcie, se označují jako neakciové korporace; tj. ti, kteří jsou považováni za vlastníky neakciové korporace, jsou osoby (nebo jiné subjekty), které získaly členství v korporaci a jsou označovány jako člen korporace. Korporace založené v regionech, kde jsou rozlišovány podle toho, zda mohou být za účelem dosažení zisku, se označují jako zisková a nezisková korporace. Existuje určité překrývání mezi akciovými/neakciovými a ziskovými/neziskovými korporacemi v tom, že neziskové korporace jsou téměř vždy také neakciové. Zisková korporace je téměř vždy akciová korporace, ale některé ziskové korporace se mohou rozhodnout být neakciové. Pro zjednodušení výkladu, kdykoli se v tomto článku dále používá termín "akcionář" nebo "podílník" ve vztahu k akciové společnosti, předpokládá se, že znamená totéž jako "člen" pro neziskovou korporaci nebo pro zisk, neakciovou korporaci. Registrované korporace mají právní subjektivitu uznanou místními úřady a jejich akcie jsou vlastněny akcionáři [5] [6], jejichž odpovědnost je obecně omezena na jejich investici. Akcionáři obvykle aktivně neřídí korporaci; akcionáři místo toho volí nebo jmenují správní radu, aby řídila korporaci ve svěřenecké funkci. Za většiny okolností může akcionář působit také jako ředitel nebo úředník korporace. Země s podílovým určováním zaměstnávají praxi, kdy zaměstnanci podniku mají právo volit zástupce do správní rady ve společnosti. V americké angličtině se slovo corporation nejčastěji používá k popisu velkých obchodních korporací. [7] [8] V britské angličtině a zemích Commonwealthu se pojem company používá častěji k popisu stejného druhu subjektu, zatímco slovo corporation zahrnuje všechny zapsané subjekty. [7] V americké angličtině může slovo company zahrnovat subjekty, jako jsou partnerství, které by nebyly označovány jako společnosti v britské angličtině, protože nejsou samostatným právním subjektem. Koncem 19. století byla vyvinuta nová forma společnosti s ochranou omezené odpovědnosti korporace a příznivějším daňovým zacházením živnosti nebo sdružení. I když se nejednalo o korporaci, tento nový typ subjektu se stal velmi atraktivní jako alternativa pro korporace, které nemusely vydávat akcie. V Německu je taková organizace známá jako Gesellschaft mit beschränkter Haftung, nebo GmbH. V posledním čtvrtletí 20. století se tento nový typ nekorporátní organizace stal dostupným ve Spojených státech a dalších zemích, kde se nazývá společnost s ručením omezeným, nebo LLC. Vzhledem k tomu, že organizační formy GmbH a LLC nejsou technicky korporace (i když mají mnoho stejných rysů), nebudou v tomto článku zahrnuty.

Facebook Twitter