Tchaj-pej
Tchaj-pej je název, který se používá pro diplomatické účely. Pro zemi, kterou zastupuje, viz Tchaj-wan. Pro národní delegace Tchaj-wanu v různých sportovních soutěžích viz § Viz také. Pro další použití viz Tchaj-pej (rozcestník).
Politika Tchaj-wanu
Vláda
Ústava
Dodatkové články ústavy
Svoboda náboženství (článek 13)
Zákon
Daně
Prezidentství
Prezidentka Cchaj Jing-wen (DPP)
Viceprezident Laj Čching-te (DPP)
Úřad prezidenta
Národní bezpečnostní rada
Výkonná moc
Premiér Su Ceng-čchang (DPP)
Vicepremiér Šen Čung-ťin (DPP)
Výkonná rada
Kabinet
Zákonodárná moc
Legislativní rada
Předseda Jü Š’-kun (DPP)
Místopředseda Cchaj Č’-čchang (DPP)
10. legislativní rada
Národní shromáždění (zaniklé)
Kontrolní rada (komora zaniklá)
Soudnictví
Soudní rada
Předseda a hlavní soudce Sü Cung-li
Vicepředseda Cchaj Čeng-tuen
Nejvyšší soud
Vyšší soudy
Okresní soudy
Ostatní odvětví
Zkušební rada
Předseda Chuang Ťung-cun
Vicepředseda Čou Chung-sien
Kontrolní rada
Předseda Čchen Ču
Vicepředseda Li Chung-čchun
Místní samospráva
Starostové a magistráti
Volby
Ústřední volební komise
Prezidentské volby
Legislativní volby
Místní volby
Referenda
Politické strany
Národně zastoupené
Demokratická pokroková strana
Kuomintang
Lidová strana Tchaj-wanu
Strana nové síly
Strana budování státu Tchaj-wan
Ostatní
Strana lidového hlasu
Svaz solidarity Tchaj-wanu
Nová strana
Nezávislý svaz solidarity
Strana zelených Tchaj-wanu
Masová média
Televize
Noviny
Liberty Times
United Daily News
China Times
Zahraniční vztahy
Ministr zahraničí Joseph Wu
Vztah přes úžinu
Speciální vztahy mezi státy
Jedna země na každé straně
Konsenzus z roku 1992
Tchajwanský konsenzus
Vztahy Austrálie a Tchaj-wanu
Vztahy Kanady a Tchaj-wanu
Vztahy Francie a Tchaj-wanu
Vztahy Ruska a Tchaj-wanu
Vztahy Tchaj-wanu a Spojeného království
Vztahy Tchaj-wanu a Spojených států
Tchaj-wan a Světová zdravotnická organizace
Souvisejíci témata
Politický status Tchaj-wanu
Čínská občanská válka
Politika jedné Číny
Čína a Organizace spojených národů
Hnutí za nezávislost Tchaj-wanu
Čínské sjednocení
Tchajwanský nacionalismus
Hnutí Tangwai
Třetí tchajwanská úžinová krize
Portál Tchaj-wanu
Jiné země
Čínský Tchaj-pej
"Čínský Tchaj-pej" je termín používaný v různých mezinárodních organizacích a turnajích pro skupiny nebo delegace zastupující Čínskou republiku (ROC), zemi běžně známou jako Tchaj-wan. Kvůli principu jedné Číny stanovenému Čínskou lidovou republikou (ČLR, Čína) byl Tchaj-wan, který není členem OSN po svém vyloučení v roce 1971 s probíhajícím sporem o jeho svrchovanost, zakázán používat nebo vystavovat jakékoli své národní symboly, jako je národní jméno, hymna a vlajka, které by reprezentovaly státnost Tchaj-wanu na mezinárodních akcích. [1] Tento nesouhlas nakonec dospěl ke kompromisu, když byl termín "Čínský Tchaj-pej" poprvé navržen v Nagojské rezoluci v roce 1979, podle níž ROC/Tchaj-wan a ČLR/Čína uznávají právo na účast navzájem a zůstávají jako samostatné týmy v jakékoli činnosti Mezinárodního olympijského výboru (MOV) a jeho korelátů. Tento termín se začal oficiálně používat v roce 1981 po změně názvu Olympijského výboru Čínské republiky (ROCOC) na Olympijský výbor Čínského Tchaj-peje. Takové uspořádání se později stalo modelem pro ROC/Tchaj-wan, aby pokračoval v účasti na různých mezinárodních organizacích a záležitostech v diplomacii kromě olympijských her, včetně Světové obchodní organizace, Světové zdravotnické organizace, Metrické konvence, APEC a mezinárodních přehlídek.
"Čínský Tchaj-pej" je záměrně nejednoznačný termín, který je dvojznačný ohledně politického statusu ROC/Tchaj-wanu. Význam slova "čínský" (Zhōnghuá, čínsky: 中華) je také nejednoznačný, což znamená, že každá strana jej může interpretovat jako národní identitu nebo kulturní sféru (podobně jako etnonyma jako anglosaský, arabský, hispánský nebo íránský). [2] [3] "Tchaj-pej" je odrážen pouze jako jeho hlavní město, které neurčuje územní rozsah ROC. [4] Vzhledem k tomu, že MOV vyloučil použití názvu "Čínská republika", byl neologismus považován za účelné řešení a inkluzivnější termín než jen "Tchaj-wan" pro Kuomintang, tehdejší vládnoucí stranu ROC během Nagojské rezoluce, nebo ČLR, zatímco obě strany hájily svou legitimitu nad celou "Čínou", která zahrnovala jak pevninskou Čínu, tak Tchaj-wan. Z pohledu ČLR, jejíž trvalou politikou je udržovat Tchaj-pej izolovaný na světové scéně a odmítá jakékoli použití "Tchaj-wanu" jako oficiálního názvu, aby se předešlo tomu, že by Tchaj-wanu dalo pocit mezinárodního uznání pro jeho "nezávislou státnost", která by jej mohla představovat jako samostatný subjekt od ČLR. [1] [2] [5] [6] Termín "Tchaj-wan, Čína" nebo "Tchaj-pej, Čína" byl vládou ROC odmítnut, protože by byl jednoduše vykládán jako Tchaj-wan, který je podřízeným regionem ČLR. [7] [8]
Veřejné mínění na Tchaj-wanu se drasticky změnilo, pokud jde o vztahy přes úžinu a nacionalistické diskurzy od demokratizace Tchaj-wanu a konce vlády jedné strany Kuomintangem, [3] [9] [10] "Čínský Tchaj-pej" je mnoha Tchajwanci neustále vnímán jako anachronický, zhoršující se nebo dokonce jako ponižující a hanebný symbol. [2] [6] [9] [11] [12] Trvalé hnutí, kampaň za nápravu jména Tchaj-wanu, usiluje o změnu formálního názvu z "Čínský Tchaj-pej" na "Tchaj-wan" pro zastoupení na olympijských hrách nebo dalších potenciálních mezinárodních akcích. V roce 2018 se konalo celostátní referendum, ve kterém byl návrh na změnu názvu zamítnut. Hlavním argumentem hlasujícím proti takovému kroku bylo, že důsledky dopadu přejmenování jsou nesmírně nejisté, v nejhorším případě by spor o přejmenování mohla Čína využít jako záminku k vyloučení Tchaj-wanu z účasti na olympijských hrách a donutit jeho stávající členství zrušit. [13] [12] [10] To byl případ, kdy byl Tchaj-wan zbaven práva pořádat Východoasijské hry mládeže 2019 kvůli problému s přejmenováním s Čínou v daném roce. [13] [14] [15]