Architektonická fenomenologie je způsob, jak pochopit a zhmotnit filozofické poznatky fenomenologie v architektuře. Fenomenologie architektury je filozofické studium architektury, které používá metody fenomenologie. Architektonická fenomenologie klade důraz na lidskou zkušenost, zázemí, záměr a historickou reflexi, interpretaci a poetické a etické úvahy na rozdíl od antihistorismu poválečného modernismu a pastiše postmodernismu. Podobně jako samotná fenomenologie, i architektonická fenomenologie je lépe chápána jako orientace k myšlení a tvorbě než jako specifická estetika nebo hnutí. Zájem o fenomenologii v architektonických kruzích začal v 50. letech, širokého publika dosáhl na konci 70. a 80. let a pokračuje dodnes.
Fenomenologie se zaměřuje na studium vědomí a zkušeností, zejména na to, jak lidé vnímají a interpretují svět. Fenomenologové věří, že naše zkušenosti jsou formovány našimi předchozími zkušenostmi, našimi očekáváními a naším kulturním zázemím.
Architektonická fenomenologie se snaží pochopit, jak lidé prožívají architektonický prostor. Zaměřuje se na to, jak lidé vnímají, interpretují a používají budovy a další architektonické prvky. Architektonická fenomenologie zkoumá také vztah mezi architekturou a lidským tělem, stejně jako mezi architekturou a kulturou.
Jedním z klíčových pojmů ve fenomenologii je "životní svět". Životní svět je svět, který zažíváme v každodenním životě. Je to svět, který je nám známý a který považujeme za samozřejmý. Architektonická fenomenologie se snaží pochopit, jak architektura ovlivňuje náš životní svět.
Architektonická fenomenologie byla použita k pochopení široké škály architektonických témat, včetně toho, jak lidé vnímají prostor, jak používají budovy a jak architektura ovlivňuje naše životy. Byla také použita k informování o návrhu architektonických projektů.
Zde jsou některé z klíčových myšlenek architektonické fenomenologie:
Zkušenosti jsou primární. Architektonická fenomenologie se zaměřuje na studium lidské zkušenosti. Věří, že naše zkušenosti jsou formovány našimi předchozími zkušenostmi, našimi očekáváními a naším kulturním zázemím.
Architektura je součástí našeho životního světa. Architektura není něco odděleného od našeho každodenního života. Je to součást našeho životního světa a ovlivňuje náš způsob života.
Architektura může mít významný dopad na naše životy. Architektura může ovlivnit náš způsob myšlení, cítění a jednání. Může ovlivnit naše zdraví, naše vztahy a naše celkové blaho.
Architektura by měla být navržena tak, aby podporovala lidskou zkušenost. Architektura by měla být navržena tak, aby vytvářela prostředí, která jsou příjemná, inspirativní a podpůrná.
Architektonická fenomenologie je důležitým nástrojem pro pochopení toho, jak lidé prožívají architektonický prostor. Může být použita k informování o návrhu architektonických projektů a ke zlepšení našeho celkového prostředí.