Uzbekistán Uzbekistán je země ve Střední Asii. Sousedí s pěti zeměmi: Kazachstánem na severu, Kyrgyzstánem na severovýchodě, Tádžikistánem na jihovýchodě, Afghánistánem na jihu a Turkmenistánem na jihozápadě. Je jednou ze dvou zemí na světě, které nemají přístup k moři, spolu s Lichtenštejnskem. Uzbekistán je součástí turkického světa a členem Organizace turkických států. Úředním jazykem je uzbečtina, ale běžně se mluví a rozumí se rusky. Převládajícím náboženstvím je islám a většina Uzbeků jsou sunnitští muslimové. Prvními zaznamenanými osadníky na území dnešního Uzbekistánu byli východoíránští nomádi známí jako Skythové, kteří ve 8. až 6. století př. n. l. založili království v Chorezmu, Baktrii a Sogdianě a ve 3. století př. n. l. až 6. století n. l. ve Ferganě a Margiane. Území bylo začleněno do Achaimenovské říše a po období vlády Řecko-baktrijského království bylo ovládáno Parthskou říší a později Sásánovskou říší až do muslimského dobytí Persie v 7. století. Rané muslimské výboje a následná Samanidská říše obrátily většinu obyvatel na islám. Během tohoto období začala města bohatnout díky Hedvábné stezce a stala se centrem islámského zlatého věku. Místní dynastie Chórezmská byla zničena mongolskou invazí ve 13. století, což vedlo k nadvládě turkických národů. Timur (Tamerlán) založil ve 14. století Timuridskou říši. Jejím hlavním městem byl Samarkand, který se za vlády Ulug Bega stal centrem vědy a dal vzniknout timuridské renesanci. Území Timuridské dynastie byla v 16. století dobyta uzbeckými Šajbány. Výboje císaře Bábura na východ vedly k založení Mughalské říše v Indii. Celá Střední Asie byla během 19. století postupně začleněna do Ruské říše a Taškent se stal politickým centrem ruského Turkestánu. V roce 1924 vytvořila národní delimitace Uzbeckou sovětskou socialistickou republiku jako republiku Sovětského svazu. V roce 1991 vyhlásila nezávislost jako Republika Uzbekistán. Uzbekistán je sekulární stát s prezidentskou ústavní vládou. Skládá se z 12 regionů (vilajatů), města Taškent a jedné autonomní republiky Karakalpakstán. Přestože nevládní organizace označily Uzbekistán za "autoritářský stát s omezenými občanskými právy", po smrti prvního prezidenta Islama Karimova došlo za druhého prezidenta Uzbekistánu Šavkata Mirzijojeva k významným reformám. Díky těmto reformám se výrazně zlepšily vztahy se sousedními zeměmi Kyrgyzstánem, Tádžikistánem a Afghánistánem. Zpráva OSN z roku 2020 zjistila velký pokrok při dosahování cílů udržitelného rozvoje OSN. Uzbecká ekonomika postupně přechází k tržní ekonomice, přičemž zahraniční obchodní politika je založena na substituci dovozu. V září 2017 se měna země stala plně konvertibilní za tržní ceny. Uzbekistán je významným producentem a vývozcem bavlny. Díky gigantickým elektrárnám ze sovětské éry a dostatečným zásobám zemního plynu se Uzbekistán stal největším producentem elektřiny ve Střední Asii. V letech 2018 až 2021 získala republika rating suverénního úvěru BB− od společností Standard and Poor (S&P) a Fitch Ratings. Brookings Institution popsala Uzbekistán jako zemi s velkými likvidními aktivy, vysokým hospodářským růstem, nízkým státním dluhem a nízkým HDP na obyvatele. Uzbekistán je členem Společenství nezávislých států (SNS), Organizace spojených národů (OSN) a Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS).
Facebook Twitter