Dějiny Koreje Prehistorické období Nejstarší stopy lidské přítomnosti na Korejském poloostrově sahají až do období dolního paleolitu, zhruba před půl milionem let. První známá korejská keramika pochází z období kolem 8000 př. n. l., neolit začal po roce 6000 př. n. l., následovala doba bronzová kolem roku 2000 př. n. l. a doba železná kolem roku 700 př. n. l. Starověké období Podle legendy založil království Gojoseon v severní Koreji a jižní Mandžukii v roce 2334 př. n. l. král Dangun. První písemné historické záznamy o Gojoseonu se nacházejí v textu Guanzi. Ve 3. století př. n. l. vznikl ve střední Koreji stát Jin. Na konci 2. století př. n. l. dobyla Gojoseon čínská dynastie Han, což vedlo k období válčících států. Období tří království Od 1. století př. n. l. ovládla Korejský poloostrov a Mandžukii tři království: Kogurjo, Pekče a Silla. V roce 676 Silla sjednotila Koreu. Severní a jižní období V roce 698 založil král Go na starém území Kogurja království Balhae. Vzniklo tak období Severních a Jižních států (698–926), kdy vedle sebe existovaly Balhae a Silla. Období tří pozdních království Na konci 9. století se Silla rozdělila na Tři pozdní království (892–936), která sjednotila dynastie Korjo založená králem Wang Geonem. Mezitím Balhae padlo pod nájezdy dynastie Liao vedené Kitany, přičemž uprchlíci včetně posledního korunního prince emigrovali do Korja, kde se zapojili do vládnoucí rodiny a sjednotili tak dva nástupnické státy Kogurja. Období Korjo V období Korjo byly kodifikovány zákony, zaveden systém státní služby a rozkvétala kultura ovlivněná buddhismem. Mongolové však v 13. století dobyli Korjo a ovládali je až do poloviny 14. století. Období Čoson V roce 1392 založil generál I Song-gje dynastii Čoson (1392–1897) po státním převratu, který svrhl dynastii Korjo v roce 1388. Král Sedžong Veliký (1418–1450) provedl řadu administrativních, sociálních, vědeckých a ekonomických reforem, upevnil královskou moc v raných letech dynastie a osobně vytvořil korejskou abecedu hangul. Po období míru trvajícím téměř dvě století čelila dynastie Čoson od roku 1592 do roku 1637 zahraničním invazím a vnitřním frakčním sporům. Nejvýznamnější z těchto invazí byly japonské invaze do Koreje. Spojené síly čínské dynastie Ming a dynastie Čoson tyto japonské invaze odrazily, ale obě země za to zaplatily vysokou cenu. Čoson se poté postupně stávala stále více izolacionistickou a stagnující. V polovině 19. století, kdy země odmítala modernizovat a byla ohrožována evropskými mocnostmi, byla Korejská Čoson nucena podepsat s cizími mocnostmi nerovné smlouvy. Po zavraždění císařovny Mjongseong v roce 1895, povstání rolníků Donghak a reformách Gabo v letech 1894 až 1896 vzniklo Korejské císařství (1897–1910), které znamenalo krátké, ale rychlé období sociálních reforem a modernizace. Japonská okupace V roce 1905 však Korejské císařství podepsalo protektorátní smlouvu a v roce 1910 Japonsko Korejské císařství anektovalo. Korea se poté stala japonskou kolonií od roku 1910 do roku 1945. Korejský odpor se projevil ve všeobecném hnutí 1. března 1919. Poté se odbojová hnutí, koordinovaná exilovou Prozatímní vládou Korejské republiky, aktivně rozvíjela především v sousední Mandžukii, Číně a Sibiři. Rozdělení Koreje Po skončení druhé světové války v roce 1945 Spojenci rozdělili zemi na severní část (chráněnou Sověty) a jižní část (chráněnou především Spojenými státy). V roce 1948, když se mocnosti nedokázaly dohodnout na vytvoření jediné vlády, toto rozdělení vedlo ke vzniku moderních států Severní a Jižní Korea. Poloostrov byl rozdělen na 38. rovnoběžce: na jihu vznikla "Korejská republika" s podporou USA a západní Evropy a na severu "Korejská lidově demokratická republika" s podporou Sovětů a komunistické Čínské lidové republiky. Korejská válka Nový premiér Severní Koreje Kim Ir-sen zahájil v roce 1950 Korejskou válku ve snaze sjednotit zemi pod komunistickou vládou. Po obrovských materiálních a lidských ztrátách skončil konflikt v roce 1953 příměřím. Poválečné období V roce 1991 byly oba státy přijaty do Organizace spojených národů. V roce 2018 se oba národy dohodly, že budou pracovat na konečném urovnání, které formálně ukončí korejský konflikt a po jeho ukončení najdou jednotu. Zatímco obě země byly po válce v podstatě pod vojenskou vládou, Jižní Korea se nakonec liberalizovala. Od roku 1987 má konkurenční volební systém. Jihokorejská ekonomika prosperuje a země je nyní považována za plně rozvinutou. Severní Korea si naopak zachovala totalitní militaristickou vládu s kultem osobnosti vybudovaným kolem rodiny Kimů. Ekonomicky zůstává Severní Korea silně závislá na zahraniční pomoci.
Facebook Twitter