Americká občanská válka Americká občanská válka probíhala od 12. dubna 1861 do 26. května 1865. Šlo o občanskou válku ve Spojených státech mezi Unií (také nazývanou „Sever“) a Konfederací (také nazývanou „Jih“), která byla vytvořena státy, které se odtrhly od Unie. Hlavní příčinou války byl spor o to, zda bude povoleno rozšířit otroctví do západních území, což by vedlo k vytvoření dalších otrokářských států, nebo zda mu bude zabráněno, což by podle mnohých znamenalo postupné vymizení otroctví. Desetiletí politických sporů o otroctví vyvrcholila vítězstvím Abrahama Lincolna v amerických prezidentských volbách v roce 1860. Lincoln se stavěl proti rozšíření otroctví do západních území. Sedm jižních otrokářských států odpovědělo na Lincolnův úspěch odtržením se od Spojených států a vytvořením Konfederace. Konfederace zabavila americké pevnosti a další federální majetek na svém území. Po začátku války se odtrhly další čtyři jižní státy a pod vedením prezidenta Konfederace Jeffersona Davise převzala Konfederace kontrolu nad asi třetinou obyvatel USA v jedenácti státech. Následovaly čtyři roky intenzivních bojů, které se odehrávaly především na Jihu. V letech 1861–1862 zaznamenala Unie významné trvalé zisky na Západním válčišti, zatímco na Východním válčišti byl konflikt nerozhodný. Zrušení otroctví se stalo válečným cílem Unie 1. ledna 1863, kdy Lincoln vydal Prohlášení o osvobození, které prohlásilo všechny otroky v povstaleckých státech za svobodné. To se týkalo více než 3,5 milionu ze 4 milionů zotročených lidí v zemi. Na západě Unie nejprve zničila říční námořnictvo Konfederace do léta 1862, poté velkou část jejích západních armád a později se zmocnila New Orleansu. Úspěšné obléhání Vicksburgu Unií v roce 1863 rozdělilo Konfederaci na dvě části podél řeky Mississippi. V roce 1863 skončil vpád konfederačního generála Roberta E. Leeho na sever v bitvě u Gettysburgu. Západní úspěchy vedly v roce 1864 k tomu, že generál Ulysses S. Grant převzal velení nad všemi armádami Unie. Unie zavedla stále přísnější námořní blokádu konfederačních přístavů a shromáždila zdroje a pracovní sílu, aby zaútočila na Konfederaci ze všech stran. To vedlo v roce 1864 k pádu Atlanty do rukou generála Unie Williama Tecumseha Shermana, po němž následoval jeho pochod k moři. Poslední významné bitvy zuřily kolem desetiměsíčního obléhání Petersburgu, brány do konfederačního hlavního města Richmondu. Konfederace opustila Richmond a 9. dubna 1865 se Lee vzdal Grantovi po bitvě u Appomattox Court House, čímž zahájil konec války. Lincoln se tohoto vítězství dožil, ale 14. dubna byl zavražděn. Ačkoli závěr americké občanské války má pravděpodobně několik různých dat, Appomattox je často symbolicky uváděn. Vyvolalo vlnu konfederačních kapitulací. 26. května se rozpustila poslední vojenská část Konfederace, Trans-Mississippi Department. Několik malých konfederačních pozemních sil pokračovalo ve formálních kapitulacích až do 23. června. Na konci války byla zničena velká část infrastruktury Jihu. Konfederace se zhroutila, otroctví bylo zrušeno a čtyři miliony zotročených černochů bylo osvobozeno. Z válkou zničeného národa pak začalo období Rekonstrukce ve snaze obnovit zemi, vrátit bývalé konfederační státy do Spojených států a udělit občanská práva osvobozeným otrokům. Občanská válka je jednou z nejvíce studovaných a popisovaných událostí v americké historii. Zůstává předmětem kulturních a historiografických debat. Zvláštní pozornost si zaslouží přetrvávající mýtus o Ztracené věci Konfederace. Americká občanská válka byla jednou z prvních válek, která využívala průmyslové metody boje. Během války byly široce používány železnice, telegraf, parníky, obrněné válečné lodě a masově vyráběné zbraně. Celkově si válka vyžádala životy 620 000 až 750 000 vojáků a neznámý počet civilních obětí, což z ní dělá nejkrvavější vojenský konflikt v americké historii. Technologie a brutalita občanské války předznamenaly nadcházející světové války.
Facebook Twitter