Veřejné finance
Veřejné finance se zabývají způsoby, jak vláda získává a používá peníze k ovlivňování ekonomiky země. Tato oblast se vyvinula v reakci na Velkou hospodářskou krizi ve 30. letech 20. století, kdy se ukázalo, že předchozí přístup k řízení ekonomiky, který spočíval v nevměšování státu, je nefunkční.
Fiskální politika
Fiskální politika se zaměřuje na to, jak vláda používá daně a výdaje k ovlivňování ekonomiky. Základem této politiky jsou teorie britského ekonoma Johna Maynarda Keynese, který tvrdil, že vládní změny v daňových sazbách a výdajích ovlivňují celkovou poptávku a úroveň hospodářské aktivity.
Fiskální a měnová politika jsou hlavní strategie, které vláda a centrální banka země používají k dosažení svých ekonomických cílů. Kombinace těchto politik jim umožňuje zaměřit se na inflaci a zvýšit zaměstnanost. V moderních ekonomikách se inflace obvykle považuje za "zdravou" v rozmezí 2-3 %. Cílem je také udržet růst HDP na úrovni 2-3 % a míru nezaměstnanosti blízko přirozené míry nezaměstnanosti, která se pohybuje kolem 4-5 %. To znamená, že fiskální politika se používá ke stabilizaci ekonomiky během hospodářského cyklu.
Změny v úrovni a složení daní a vládních výdajů mohou ovlivnit makroekonomické proměnné, jako jsou:
celková poptávka a úroveň hospodářské aktivity
úspory a investice
rozdělení příjmů
alokace zdrojů
Měnová politika
Měnová politika se od fiskální politiky liší tím, že se zabývá nabídkou peněz a úrokovými sazbami. Obvykle ji provádí centrální banka země. Fiskální i měnová politika ovlivňují hospodářskou výkonnost země.
Kombinaci fiskální a měnové politiky
Fiskální a měnová politika jsou vzájemně propojené a společně se používají k dosažení ekonomických cílů. Například, pokud centrální banka zvýší úrokové sazby, vláda může snížit daně, aby podpořila ekonomickou aktivitu.
Příklady fiskální politiky
Zvýšení daní: Vláda může zvýšit daně, aby snížila celkovou poptávku a zpomalila ekonomiku.
Snížení daní: Vláda může snížit daně, aby zvýšila celkovou poptávku a podpořila ekonomiku.
Zvýšení vládních výdajů: Vláda může zvýšit výdaje, aby zvýšila celkovou poptávku a podpořila ekonomiku.
Snížení vládních výdajů: Vláda může snížit výdaje, aby snížila celkovou poptávku a zpomalila ekonomiku.
Výhody a nevýhody fiskální politiky
Fiskální politika může být účinným nástrojem pro řízení ekonomiky, ale má i některé nevýhody:
Výhody:
Fiskální politika může být rychle zavedena a upravena.
Fiskální politika může být cílená na konkrétní sektory ekonomiky.
Fiskální politika může být použita ke stabilizaci ekonomiky během hospodářského cyklu.
Nevýhody:
Fiskální politika může být politicky nepopulární.
Fiskální politika může vést k rozpočtovým deficitům.
Fiskální politika může mít dlouhodobé důsledky pro ekonomiku.
Závěr
Fiskální politika je důležitým nástrojem pro řízení ekonomiky. Může být použita ke stabilizaci ekonomiky, podpoře růstu a dosažení dalších ekonomických cílů. Je však důležité pečlivě zvážit výhody a nevýhody fiskální politiky před jejím použitím.