Kompozice funkcí V informatice je kompozice funkcí způsob, jak spojit jednoduché funkce a vytvořit tak složitější. Podobně jako při běžné kompozici funkcí v matematice se výsledek každé funkce předává jako argument další funkce a výsledkem poslední funkce je výsledek celého procesu. Programátoři často používají funkce na výsledky jiných funkcí a téměř všechny programovací jazyky to umožňují. V některých případech je kompozice funkcí zajímavá sama o sobě jako funkce, kterou lze později použít. Takovou funkci lze vždy definovat, ale jazyky s funkcemi první třídy to usnadňují. Možnost snadné kompozice funkcí podporuje faktoring (rozdělení) funkcí pro snazší údržbu a opakované použití kódu. Obecněji řečeno, velké systémy lze vytvářet kompozicí celých programů. V užším slova smyslu se kompozice funkcí týká funkcí, které pracují s konečným množstvím dat, přičemž každý krok je postupně zpracovává, než je předá dalšímu. Funkce, které pracují s potenciálně nekonečnými daty (stream nebo jiný kodát), se nazývají filtry a jsou místo toho propojeny v potrubí, které je analogické s kompozicí funkcí a může se provádět současně.
Facebook Twitter