Anarchismus je politická filozofie, která zastává názor, že stát je nežádoucí, zbytečný a škodlivý, [1] [2] nebo se staví proti autoritě a hierarchické organizaci v chování lidských vztahů. [3] [4] [5] [6] [7] [8] Zastánci anarchismu, známí jako anarchisté, prosazují bezstátní společnosti nebo nehierarchická [3] [9] [10] dobrovolná sdružení. [11] [12]
Historie anarchismu
Anarchismus má dlouhou a bohatou historii, která sahá až do starověkého Řecka. V moderní době se anarchismus objevil jako výrazné politické hnutí v 19. století, kdy se stal úzce spjat s dělnickým hnutím a socialistickými myšlenkami. Anarchisté hráli významnou roli v revolucích a povstáních po celém světě, včetně Pařížské komuny v roce 1871, španělské občanské války v letech 1936-1939 a mexické revoluce v letech 1910-1920.
Principy anarchismu
Anarchismus se zakládá na několika základních principech, včetně:
Odmítnutí státu: Anarchisté věří, že stát je zbytečná a škodlivá instituce, která utlačuje a vykořisťuje lidi.
Svoboda jednotlivce: Anarchisté kladou důraz na svobodu jednotlivce a věří, že každý člověk by měl mít právo žít svůj život, jak uzná za vhodné, pokud neporušuje práva ostatních.
Samostatnost: Anarchisté věří, že lidé jsou schopni se organizovat a spravovat své vlastní záležitosti bez nutnosti státu.
Solidarita: Anarchisté věří ve spolupráci a vzájemnou pomoc a věří, že lidé by měli pracovat společně, aby vytvořili spravedlivější a rovnostářštější společnost.
Různé směry anarchismu
Existuje mnoho různých směrů anarchismu, každý s vlastním jedinečným souborem principů a strategií. Některé z nejvýznamnějších směrů anarchismu zahrnují:
Kolektivistický anarchismus: Kolektivističtí anarchisté věří, že výrobní prostředky by měly být ve společném vlastnictví, ale že jednotlivci by měli být odměňováni podle množství práce, kterou vykonávají.
Komunistický anarchismus: Komunistickí anarchisté věří, že výrobní prostředky by měly být ve společném vlastnictví a že jednotlivci by měli být odměňováni podle svých potřeb.
Individualistický anarchismus: Individualističtí anarchisté kladou důraz na svobodu jednotlivce a věří, že stát by neměl zasahovat do života lidí, pokud neporušují práva ostatních.
Sociální anarchismus: Sociální anarchisté věří, že anarchismus by měl být založen na principech rovnosti a solidarity a že anarchistická společnost by měla být založena na spolupráci a vzájemné pomoci.
Anarchismus v praxi
Anarchismus byl aplikován v různých formách po celém světě. Některé z nejznámějších příkladů anarchistických společností zahrnují:
Pařížská komuna: Pařížská komuna byla krátkodobá anarchistická revoluce, která proběhla v Paříži v roce 1871. Komuna byla založena na principech samosprávy a přímé demokracie a zrušila stát a soukromé vlastnictví.
Španělská občanská válka: Španělská občanská válka byla v letech 1936-1939 krvavým konfliktem mezi republikánskými silami, včetně anarchistů, a nacionalistickými silami vedenými Franciscem Francem. Anarchisté hráli v republikánském hnutí významnou roli a vytvořili několik anarchistických komunit v Katalánsku a Aragonu.
Revoluční Katalánsko: Revoluční Katalánsko bylo anarchistickou komunitou, která existovala v Katalánsku ve Španělsku během španělské občanské války. Komunita byla založena na principech samosprávy, přímé demokracie a kolektivismu a zrušila stát a soukromé vlastnictví.
Anarchismus dnes
Anarchismus zůstává významnou politickou filozofií a hnutím v 21. století. Anarchisté se podílejí na široké škále aktivit, včetně protestů proti válce, ochrany životního prostředí, podpory pracovních práv a prosazování sociální spravedlnosti. Anarchismus také ovlivnil mnoho uměleckých a kulturních hnutí, včetně punku, hip-hopu a street artu.