Formální sémantika (přirozený jazyk)
Formální sémantika je subdisciplínou lingvistiky, která se zabývá studiem významu jazykových výrazů. Formální sémantika používá formální jazyky k reprezentaci významu jazykových výrazů a k vytváření teorií o tom, jak význam vzniká v přirozeném jazyce.
Formální sémantika se liší od neformální sémantiky v tom, že používá formální jazyky k reprezentaci významu. Formální jazyky jsou jazyky, které mají přesně definovanou gramatiku a sémantiku. To umožňuje formálním sémantikům vytvářet přesné a jednoznačné reprezentace významu jazykových výrazů.
Formální sémantika se také liší od neformální sémantiky v tom, že se zaměřuje na význam jazykových výrazů, nikoli na význam jazykových projevů. Význam jazykového výrazu je jeho význam bez ohledu na kontext, ve kterém je použit. Význam jazykového projevu je jeho význam v daném kontextu.
Formální sémantika má řadu aplikací v lingvistice, filozofii a počítačových vědách. V lingvistice se formální sémantika používá k výzkumu významu jazykových výrazů, k vývoji teorií o tom, jak význam vzniká v přirozeném jazyce a k vývoji nástrojů pro automatické zpracování přirozeného jazyka. Ve filozofii se formální sémantika používá k výzkumu povahy významu a k vývoji teorií o vztahu mezi jazykem a myslí. V počítačových vědách se formální sémantika používá k vývoji metod pro automatické zpracování přirozeného jazyka a k vývoji metod pro reprezentaci a zpracování znalostí.
Základními pojmy formální sémantiky jsou:
Význam: Význam jazykového výrazu je jeho význam bez ohledu na kontext, ve kterém je použit.
Reference: Reference jazykového výrazu je objekt, na který se vztahuje.
Denotace: Denotace jazykového výrazu je množina objektů, na které se vztahuje.
Kontext: Kontext jazykového výrazu je soubor informací, které jsou relevantní pro jeho interpretaci.
Interpretace: Interpretace jazykového výrazu je jeho význam v daném kontextu.
Formální sémantika je komplexní a technický obor, ale je také mocným nástrojem pro studium významu jazykových výrazů. Formální sémantika poskytuje přesné a jednoznačné reprezentace významu jazykových výrazů a umožňuje formálním sémantikům vytvářet teorie o tom, jak význam vzniká v přirozeném jazyce.