Vztah mezi Rakouskem a Maďarskem Rakousko-uherská monarchie byla duální monarchií, která existovala v letech 1867 až 1918. Skládala se z Rakouského císařství a Uherského království, které byly spojeny personální unií pod vládou císaře Františka Josefa I. Rakouského. Vznik Rakouska-Uherska Rakousko-uherská monarchie vznikla po rakousko-pruské válce v roce 1866, ve které Rakousko utrpělo porážku. V důsledku toho bylo Rakousko nuceno odstoupit Benátsko Itálii a uznat nezávislost Pruska. Po válce se Rakousko ocitlo v politické a hospodářské krizi. Maďaři, kteří tvořili velkou část populace Rakouského císařství, požadovali větší autonomii. Aby se Rakousko vyhnulo rozpadu, uzavřelo s Maďary v roce 1867 Rakousko-uherské vyrovnání. Rakousko-uherské vyrovnání Rakousko-uherské vyrovnání bylo dohodou, která vytvořila duální monarchii. Podle této dohody byly Rakousko a Uhry oddělené státy, které měly vlastní vlády, parlamenty a zákony. Spojeny byly pouze osobou císaře, který byl zároveň rakouským císařem a uherským králem. Vyrovnání také rozdělilo pravomoci mezi oběma státy. Rakousko bylo zodpovědné za zahraniční politiku, armádu a námořnictvo. Uhry byly zodpovědné za vnitřní záležitosti, hospodářství a školství. Fungování Rakouska-Uherska Rakousko-Uhersko bylo složitou monarchií, která se skládala z mnoha národností a jazyků. Největšími národnostními skupinami byli Němci, Maďaři, Češi, Slováci, Poláci a Rumuni. Monarchii vládl císař, který byl hlavou státu a velitelem ozbrojených sil. Císař jmenoval ministerského předsedu, který vedl vládu. Parlament Rakouska-Uherska se skládal z dvou komor: Sněmovny poslanců a Sněmovny pánů. Sněmovna poslanců byla volena lidem, zatímco Sněmovna pánů byla jmenována císařem. Rozpad Rakouska-Uherska Rakousko-Uhersko se zhroutilo na konci první světové války. V roce 1918 se Uhry prohlásily za nezávislý stát a Rakousko se stalo republikou. Rozpad Rakouska-Uherska měl významný dopad na střední Evropu. Vzniklo několik nových států, včetně Československa, Maďarska a Jugoslávie.
Facebook Twitter