Rakousko-Uhersko, oficiálně Rakousko-Uherská monarchie (německy Österreichisch-Ungarische Monarchie, maďarsky Osztrák-Magyar Monarchia), byla konstituční monarchie ve střední Evropě, která existovala v letech 1867 až 1918. Vznikla na základě Rakousko-uherského vyrovnání, které rozdělilo Rakouské císařství na dvě části: Předlitavsko (Rakousko) a Zalitavsko (Uhry). Rakousko-Uhersko bylo multietnickou říší, která zahrnovala mnoho národů, včetně Němců, Maďarů, Čechů, Slováků, Poláků, Ukrajinců, Rumunů, Srbů, Chorvatů a Slovinců. Hlavním městem říše byla Vídeň. Rakousko-Uhersko bylo významnou evropskou mocností a hrálo důležitou roli v první světové válce. Válka však vedla k rozpadu říše a jejímu rozdělení na několik samostatných států. Vznik Rakousko-Uherska Rakousko-Uhersko vzniklo v důsledku Rakousko-uherského vyrovnání z roku 1867. Vyrovnání bylo dohodou mezi rakouským císařem Františkem Josefem I. a uherským premiérem Ferenczem Deákem. Dohoda rozdělila Rakouské císařství na dvě části: Předlitavsko (Rakousko) a Zalitavsko (Uhry). Předlitavsko bylo pod přímou vládou rakouského císaře, zatímco Zalitavsko bylo pod vládou uherského krále. Obě části říše měly své vlastní parlamenty a vlády. Rakousko-Uhersko bylo konstituční monarchií, což znamená, že císař byl hlavou státu, ale jeho moc byla omezena ústavou. Ústava stanovila, že císař jmenuje předsedu vlády a ministry. Parlament měl pravomoc schvalovat zákony a rozpočet. Národnosti v Rakousko-Uhersku Rakousko-Uhersko bylo multietnickou říší, která zahrnovala mnoho národů. Největšími národnostními skupinami byli Němci, Maďaři, Čechové, Slováci, Poláci, Ukrajinci, Rumuni, Srbové, Chorvati a Slovinci. Němci tvořili největší národnostní skupinu v Předlitavsku, zatímco Maďaři tvořili největší národnostní skupinu v Zalitavsku. Ostatní národnosti byly rozděleny po celé říši. Národnosti v Rakousko-Uhersku měly různá práva a postavení. Němci a Maďaři byli dominantními národnostmi a měli největší vliv na vládu. Ostatní národnosti byly často diskriminovány a jejich práva byla omezována. První světová válka a rozpad Rakousko-Uherska Rakousko-Uhersko hrálo důležitou roli v první světové válce. Válka začala v roce 1914, kdy Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku po atentátu na arcivévodu Františka Ferdinanda. Rakousko-Uhersko bylo spojencem Německa a bojovalo proti Dohodě, která zahrnovala Francii, Rusko a Velkou Británii. Válka trvala čtyři roky a skončila porážkou Rakousko-Uherska a jeho spojenců. Po válce se Rakousko-Uhersko rozpadlo na několik samostatných států. Předlitavsko se stalo Rakouskou republikou, zatímco Zalitavsko se stalo Maďarským královstvím. Ostatní národnosti v říši získaly také nezávislost. Dědictví Rakousko-Uherska Rakousko-Uhersko bylo významnou evropskou mocností, která hrála důležitou roli v první světové válce. Válka však vedla k rozpadu říše a jejímu rozdělení na několik samostatných států. Dědictví Rakousko-Uherska je složité a dodnes se o něm diskutuje. Někteří lidé tvrdí, že říše byla multikulturním rájem, zatímco jiní tvrdí, že byla útlačným režimem, který potlačoval práva národnostních menšin. Ať už je dědictví Rakousko-Uherska jakékoli, je jasné, že říše byla významnou součástí evropských dějin.
Facebook Twitter