Kompartmentální analýza ve farmakokinetice Ve farmakokinetice je kompartmentem definovaný objem tělesných tekutin, typicky lidského těla, ale také těl jiných živočichů s vícenásobnými orgánovými systémy. Význam v této oblasti studia se liší od konceptu anatomických kompartmentů, které jsou ohraničeny fasciemi, obalem z vazivové tkáně, který obklopuje orgány savců. Místo toho se tento koncept zaměřuje na široké typy fluidních systémů. Tato analýza se používá při pokusech matematicky popsat distribuci malých molekul v organismech s vícenásobnými kompartmenty. V oblastech farmakokinetiky a farmakologie lze použít různé vícekompartmentní modely, při podpoře úsilí v objevování léčiv a v environmentálních vědách. U lidí a příbuzných organismů existuje pět hlavních tělesných kompartmentů: krevní plazma, intersticiální tekutiny, tukové tkáně, intracelulární tekutiny a transcelulární tekutiny, z nichž poslední zahrnuje tekutiny v pleurální (peritoneální) dutině. [1] Relativní procenta tělesné hmotnosti těchto jsou uvedena v následující tabulce. Kompartment | Odhadované % tělesné hmotnosti [1] ---|---| Krevní plazma | 5 Intersticiální tekutina | 16 Tuková tkáň | 20 (viz také procento tělesného tuku) Intracelulární tekutina | 35 Transcelulární tekutina | 2 Rozdělení léčiv v kompartmentálním modelu Rozdělení léčiva v organismu je ovlivněno řadou faktorů, včetně fyzikálně-chemických vlastností léčiva, fyziologických vlastností organismu a typu podání léčiva. Fyzikálně-chemické vlastnosti léčiva, jako je lipofilita, velikost molekuly a pKa, určují, jak snadno lék prochází různými membránami v těle. Fyziologické vlastnosti organismu, jako je průtok krve do různých tkání a propustnost kapilár, také ovlivňují distribuci léčiva. Typ podání léčiva určuje, do kterého kompartmentu je lék nejprve distribuován. Například intravenózní podání léčiva vede k jeho distribuci přímo do krevní plazmy, zatímco perorální podání léčiva vede k jeho distribuci do gastrointestinálního traktu. Po vstupu léčiva do organismu se rozdělí do různých kompartmentů podle svých fyzikálně-chemických vlastností a fyziologických vlastností organismu. Koncentrace léčiva v každém kompartmentu se v čase mění v závislosti na rychlosti vstupu a výstupu léčiva z kompartmentu. Rychlost vstupu léčiva do kompartmentu je určena koncentračním gradientem mezi kompartmenty a propustností membrán oddělujících kompartmenty. Rychlost výstupu léčiva z kompartmentu je určena koncentračním gradientem mezi kompartmenty a průtokem krve do kompartmentu. Eliminace léčiv z kompartmentálního modelu Eliminace léčiv z organismu probíhá prostřednictvím řady procesů, včetně metabolismu, vylučování a exkrece. Metabolismus léčiva zahrnuje jeho chemickou přeměnu na jiné látky, které mohou být aktivnější, méně aktivní nebo neaktivní než původní lék. Vylučování léčiva zahrnuje jeho vylučování z těla prostřednictvím ledvin, žluče nebo plic. Exkrece léčiva zahrnuje jeho vylučování z těla prostřednictvím stolice nebo potu. Eliminace léčiva z organismu je ovlivněna řadou faktorů, včetně vlastností léčiva, fyziologických vlastností organismu a typu podání léčiva. Vlastnosti léčiva, jako je jeho poločas rozpadu, clearance a distribuční objem, určují, jak rychle je lék eliminován z těla. Fyziologické vlastnosti organismu, jako je funkce ledvin a jater, také ovlivňují eliminaci léčiva. Typ podání léčiva určuje, do kterého kompartmentu je lék nejprve distribuován, což může ovlivnit rychlost jeho eliminace. Po vstupu léčiva do organismu je eliminováno z těla prostřednictvím řady procesů. Koncentrace léčiva v každém kompartmentu se v čase mění v závislosti na rychlosti vstupu a výstupu léčiva z kompartmentu. Rychlost vstupu léčiva do kompartmentu je určena koncentračním gradientem mezi kompartmenty a propustností membrán oddělujících kompartmenty. Rychlost výstupu léčiva z kompartmentu je určena koncentračním gradientem mezi kompartmenty a průtokem krve do kompartmentu.
Facebook Twitter