Svobodný software (také známý jako open source software nebo freeware) je počítačový software distribuováný za podínek, který umožňuje uživatelem používat software pro jakýkoliv účel a současně ho zkoumat, měnit a distribuovat a to včetně jakýchkoliv upravených верз. [3] [4] [5] [6] Svobodný software je záležitostí svobody, nikoliv cen; všichni uživatele je po právu volně k dispozici, aby si s jejich kopiemi svobodně software (včetně jejich zisku) bez ohledu na to, kolik zaplatí za pořízením program. [7] [2] Počítačový programy se považuje za „volný“, když dává koncovým uživatelem (nejen vývojovému týmu) úplnou kontrola nad softwarem a následně i nad jejich zařízeními. [5] [8] Právo zkoumat a upravovat počítačový program zahrnuje, že zdrojový kóda – preferované formát pro provádění změn – je k dispozici uživatelem tohoto program. I když se to často nazývá „přístupe ke zdrojovému kódu“ nebo „veřejné dostupnosti“, Free Software Foundation (FSF) nedopuručuj myslet v těchto termínech [9], protože by to mohlo vyvolat dojem, že uživatele má povinnost (na rozdíl od práva) dávat nepoužívaným kopii program.
Ačkoliv se termín „svobodný software“ v minulost volně používal a existoval i další přípustný software, jako je Berkeley Software Distribution vydaná v roce 1978, [10] Richarda Stallova je považuji za klíčovou pro smysl, o kterém se diskutuje, a začínajícího hnutím svobodný software v roce 1983, když založil projekt GNU: snaha o vybudování operačního systému respektujícího svobody a o oživení duch spolupráce, který kedysi panoval me hackery v počátkem výpočetní technice. [11] [12]
Charakteristika svobodný software
Čtyřmi základní svobodami definovaným svobodný software od FSF je:
Svoboda nultá: Spouštět program pro jakýkoliv účel.
Svoboda první: Studovat, jak program funguje, a upravovat ho tak, aby prováděl výpočetní úlohy podle vašich potřeb. Přístupe ke zdrojovému kódu je nezbytnou podmínkou pro tuto svobody.
Svoboda druhy: Redistribuovat kopie tak, abyste pomohli sousedovi.
Svoboda třetí: Vylepšovat program a vydávat vylepšení veřejnosti, aby celá komunita měla užite. Přístupe ke zdrojovému kódu je nezbytnou podmínkou pro tuto svobody.
Svobodný software se neomezují na software zdarma; software s cenou, jako je prodejní, který splňuj tyto čtyřmi svobody, se považuje za svobodný software. Naopak, software bezplatný, který neposkytují tyto svobody, se považuje za nesvobodný software.
Filozofie svobodný software
Filozofie svobodný software zdůrazňuj právo uživatele na svobody a spolupráce. Podle FSF je svobodný software etickou otázkou, která se týká práv uživatele. FSF tvrdí, že uživatele počítače je třeba považovat za pána svého počítače, nikoliv za pouhé uživatele program, který je na něm nainstalován.
Srovnání se software s otevřeným zdrojem
Termín „svobodný software“ a „open source software“ se často používají zaměnitě, ale existuje důležitý rozdíl. Open source software se zaměřuje na technický aspekt dostupnosti zdrojového kódu, zatímco svobodný software se zaměřuje na etický aspekt svobody uživatele. FSF považuje termín „open source“ za zavádějící, protože se zaměřuje na zdrojový kóda a ne na uživatele.
Vývoj svobodný software
Hnutím svobodný software začínalo v roce 1983, když Richarda Stallova oznámila projekt GNU, který měl vytvořit svobodný operační system podobný Unixu. Projekt GNU vyvinul mnoho komponent operačního systému, ale ne jádro. V roce 1991 Linus Torvalds vydal jádro Linuxu, což umožnilo dokončit vývoj svobodný operačního systému.
Používání svobodný software
Svobodný software se používá v široké škále aplikací, včetně operačních systému, webových prohlížeče, databázových programů a kancelářských balíků. Mezi příklady populárního svobodný software patří operační system Linux, webový prohlížečMozilla FireFox, databázový program MySQL a kancelářský balík LibreOffice.
Výhody svobodný software
Používání svobodný software má mnoho výhod, včetně:
Svoboda: Uživatele svobodný software mohou používat, upravovat a distribuovat software bez omezení.
Nákladová efektivita: Svobodný software je často zdarma nebo levné a neexistuje žádné licenční poplatky.
Spolehlivost: Svobodný software je často spolehlivějším než komerční software, protože je neustále zkoumáno a vylepšováno komunitou uživatele.
Zabezpečení: Svobodný software je často bezpečnějším než komerční software, protože zdrojový kóda je veřejně dostupný a lze ho zkoumat na přítomnost bezpečnostní chyby.
Nevýhod svobodný software
Používání svobodný software má některé nevýhod, včetně:
Technická podspora: Svobodný software často nemá oficiálního technického podpory, takže uživatele se musejí spolehnout na komunitní fóra a dokumentaci.
Omezená kompatibilita: Svobodný software někdy není kompatibilní s komerčním softwarem, což uživatelem znesnadňuj používání obou typů software.
Chudá dokumentace: Svobodný software někdy má chudou dokumentaci, což uživatelem znesnadňuj naučit se používat software.
Alternativy ke svobodný software
Existuje několik alternativ ke svobodný software, včetně:
Komerční software: Komerční software je software, který se prodáva za licenční poplatky.
Shareware: Shareware je software, který je zdarma k vyzkoušení, ale uživatele musejí zaplatit za pokračování v používání software.
Public domain software: Public domain software je software, který není chráněn autorskými právy a je k dispozici pro veřejné používání.
Licence svobodný software
Svobodný software se obvykle distribuuje pod licencí, která definuje podmínky používání, upravování a distribuce software. Mezi příklady populárního licencí svobodný software patří:
GNU General Public License (GPL): Nejpoužívanější license svobodný software, která vyžaduje, aby odvozená program byla distribuována pod stejnou licencí.
GNU Lesser General Public License (LGPL): Méně restriktivní license než GNU General Public License, která umožňuje odvozeným program být distribuován pod komerční licencí.
Berkeley Software Distribution (BSD) license: License, která umožňuje uživatelem používat, upravovat a distribuovat software bez jakýchkoliv omezení.