Georges Sagnac
Narození: 14. října 1869, Périgueux, Francie
Úmrtí: 26. února 1928 (ve věku 58 let), Francie
Národnost: Francouzská
Známý pro: Sagnacův jev, rentgenová fluorescence
Vědecká kariéra
Obory: Optika
Instituce: Sorbonna
Životopis
Georges Sagnac byl francouzský fyzik, který dal své jméno Sagnacovu jevu, jevu, který je základem interferometrů a laserových gyroskopů vyvinutých od 70. let 20. století.
Sagnac se narodil v Périgueux ve Francii 14. října 1869. Vystudoval École Polytechnique v Paříži a poté pracoval na Sorbonně jako asistent fyziky. V roce 1904 se stal profesorem fyziky na Sorbonně.
Sagnacův nejznámější příspěvek k fyzice je Sagnacův jev, který objevil v roce 1913. Sagnacův jev je jev, při kterém se světelný paprsek šířící se v uzavřené smyčce otáčející se kolem své osy jeví jako posunutý vzhledem k světelnému paprsku šířícímu se v neotáčející se smyčce. Tento jev je způsoben tím, že světelný paprsek šířící se v otáčející se smyčce musí překonat větší vzdálenost než světelný paprsek šířící se v neotáčející se smyčce.
Sagnacův jev má řadu aplikací v oblasti optiky a fyziky. Používá se například v interferometrech k měření velmi malých vzdáleností a v laserových gyroskopech k měření úhlové rychlosti.
Sagnac zemřel v roce 1928 ve věku 58 let. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších francouzských fyziků 20. století.
Dílo
"L'effet Sagnac" (1913)
"La théorie de la relativité" (1922)
"Les rayons X" (1925)
Ocenění
Prix Henri de Parville (1914)
Prix Gaston Planté (1927)
Odkaz
Sagnacův jev je dnes jedním z nejdůležitějších jevů v oblasti optiky a fyziky. Používá se v řadě aplikací, včetně interferometrů, laserových gyroskopů a optických senzorů. Sagnacův odkaz bude i nadále žít v oblasti fyziky a inženýrství po mnoho let.