Dolní Sasko (německy Niedersachsen [ˈniːdɐzaksn̩], dolnoněmecky Neddersassen, saterlandsky-frísky Läichsaksen) je spolková země (Land) na severozápadě Německa. Je druhou největší spolkovou zemí co do rozlohy s 47 614 km² a čtvrtou největší co do počtu obyvatel (8 milionů v roce 2021) mezi 16 spolkovými zeměmi sdruženými ve Spolkové republice Německo. Na venkově se stále mluví severonízkosaským dialektem a saterlandskou fríštinou, ačkoli jejich používání klesá. Dolní Sasko hraničí (od severu a po směru hodinových ručiček) se Severním mořem, spolkovými zeměmi Šlesvicko-Holštýnsko, Hamburk, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Braniborsko, Sasko-Anhaltsko, Durynsko, Hesensko a Severní Porýní-Vestfálsko a Nizozemskem. Dále je uvnitř Dolního Saska obklopeno dvěma exklávami město Brémy, jedním je město Brémy, druhým jeho přístav Bremerhaven (který je poloexklávou, protože má pobřeží). Dolní Sasko tak sousedí s větším počtem sousedů než kterákoli jiná spolková země. Největšími městy ve spolkové zemi jsou hlavní město Hannover, Braunschweig (Brunšvik), Lüneburg, Osnabrück, Oldenburg, Hildesheim, Salzgitter, Wolfsburg a Göttingen. Dolní Sasko je jedinou spolkovou zemí, která zahrnuje jak přímořské, tak horské oblasti. Severozápadní část státu na pobřeží Severního moře se nazývá Východní Frísko a sedm východofríských ostrovů na pobřeží je oblíbenými turistickými cíli. Na samém západě Dolního Saska se nachází Emsland, ekonomicky vznikající, ale spíše řídce osídlená oblast, která kdysi byla plná nepřístupných bažin. Severní polovina Dolního Saska, známá také jako Severoněmecká nížina, je téměř výhradně plochá, s výjimkou mírných kopců kolem brémské geestlandské oblasti. K jihu a jihozápadu leží severní části Středoněmecké vrchoviny: Veserská vrchovina a pohoří Harz. Mezi nimi leží Dolnosaská vysočina, pásmo nízkých hřebenů. Hlavní města a ekonomická centra Dolního Saska se nacházejí převážně v jeho centrální a jižní části, jmenovitě Hannover, Braunschweig, Osnabrück, Wolfsburg, Salzgitter, Hildesheim a Göttingen. Oldenburg, nedaleko severozápadního pobřeží, je dalším ekonomickým centrem. Oblast na severovýchodě, Lüneburgeská vřesoviště (Lüneburger Heide), je největší vřesovištní oblastí v Německu. Ve středověku byla bohatá díky těžbě soli a obchodu se solí, a také, v menší míře, díky využívání svých rašelinišť, které pokračovalo až do 60. let 20. století. Na severu odděluje Dolní Sasko od Hamburku, Šlesvicka-Holštýnska, Meklenburska-Předního Pomořanska a Braniborska řeka Labe. Břehy jižně od Labe jsou známé jako Altes Land (Stará země). Díky svému mírnému místnímu podnebí a úrodné půdě je největší oblastí pěstování ovoce ve spolkové zemi, jejíž hlavní produkcí jsou jablka. Většina území spolkové země byla součástí historického Hannoverského království a spolková země Dolní Sasko převzala znak a další symboly bývalého království. Vznikla sloučením hannoverského státu se třemi menšími státy 1. listopadu 1946.
Facebook Twitter