Sémiotika je nauka o znacích a jejich významu. Základním pojmem je vztah znamení, který rozpracoval Charles Sanders Peirce. Znamení je komplexní vztah, který zahrnuje tři složky:
Značka: Fyzický objekt, který představuje něco jiného.
Objekt: To, co je značkou reprezentováno.
Interpretant: Myšlenka nebo představa, kterou značka vyvolává v mysli interpreta.
Značky mohou být různého typu, například slova, obrazy, zvuky nebo gesta. Objekty, které představují, mohou být konkrétní (například stůl) nebo abstraktní (například láska). Interpretanti jsou myšlenky nebo představy, které jsou vyvolány v mysli interpreta, když vidí značku.
Vztah mezi značkou, objektem a interpretantem je komplexní a závisí na kontextu. Například slovo "stůl" může odkazovat na konkrétní fyzický stůl nebo na abstraktní koncept stolu. Význam slova se mění v závislosti na kontextu, ve kterém je použito.
Sémiotika se zabývá nejen vztahem znamení, ale také způsoby, jakými jsou znaky používány k vytváření významu. Jedním ze způsobů, jak to dělá, je analýza kódů. Kód je systém pravidel, který určuje, jak jsou značky interpretovány. Například jazyk je kód, který určuje, jak jsou slova interpretována.
Sémiotika se také zabývá způsoby, jakými jsou znaky používány k vytváření významu v různých kontextech. Například literární sémiotika se zabývá způsoby, jakými jsou znaky používány k vytváření významu v literárních textech. Kulturní sémiotika se zabývá způsoby, jakými jsou znaky používány k vytváření významu v kultuře.
Sémiotika je komplexní a fascinující oblast studia. Poskytuje nám nástroje k pochopení toho, jak jsou znaky používány k vytváření významu ve světě kolem nás.