Zákon o čištění životního prostředí upravuje odstraňování znečištění nebo kontaminantů z prostředí, jako je půda, sedimenty, povrchová voda nebo podzemní voda. Na rozdíl od zákonů o ochraně před znečištěním jsou zákony o čištění navrženy tak, aby reagovaly až po skutečné kontaminaci životního prostředí, a proto musí často definovat nejen nezbytná opatření, ale také strany, které mohou být odpovědné za provedení (nebo zaplacení) těchto opatření. Regulační požadavky mohou zahrnovat pravidla pro nouzovou reakci, přidělení odpovědnosti, posouzení místa, nápravná opatření, studie proveditelnosti, nápravná opatření, monitorování po nápravě a opětovné využití místa. Různé zákony mohou upravovat čištění nebo nápravu různých prostředí. Požadavky na reakci na únik nebo čištění mohou být stanoveny jako samostatné zákony nebo jako součásti rozsáhlejších zákonů zaměřených na konkrétní prostředí nebo znečišťující látku.
Základní pojmy
Čištění: Odstranění znečištění nebo kontaminantů z prostředí.
Náprava: Činnosti podniknuté k nápravě poškození životního prostředí způsobeného kontaminací.
Místo: Oblast, která byla kontaminována a vyžaduje čištění nebo nápravu.
Odpovědná strana: Strana, která je odpovědná za kontaminaci místa a za náklady na jeho vyčištění nebo nápravu.
Druhy zákonů o čištění životního prostředí
Existuje mnoho různých typů zákonů o čištění životního prostředí, které se zaměřují na různé typy kontaminace a prostředí. Některé běžné typy zákonů o čištění životního prostředí zahrnují:
Zákony o čištění půdy: Tyto zákony upravují čištění půdy kontaminované nebezpečnými látkami, jako jsou těžké kovy, pesticidy a ropné produkty.
Zákony o čištění vody: Tyto zákony upravují čištění povrchových vod a podzemních vod kontaminovaných znečišťujícími látkami, jako jsou chemikálie, bakterie a živiny.
Zákony o čištění ovzduší: Tyto zákony upravují čištění ovzduší kontaminovaného znečišťujícími látkami, jako jsou částice, oxidy dusíku a těkavé organické sloučeniny.
Požadavky zákonů o čištění životního prostředí
Požadavky zákonů o čištění životního prostředí se liší v závislosti na konkrétním typu zákona a kontaminantu, na který se zaměřuje. Obecně však zákony o čištění životního prostředí vyžadují následující:
Nouzová reakce: Odpovědné strany musí podniknout okamžité kroky k zastavení úniku nebo vypouštění znečišťujících látek a k minimalizaci škod na životním prostředí.
Posouzení místa: Odpovědné strany musí provést posouzení místa, aby určily rozsah kontaminace a vyhodnotily rizika pro lidské zdraví a životní prostředí.
Nápravná opatření: Odpovědné strany musí provést nápravná opatření k odstranění nebo snížení kontaminace na přijatelnou úroveň.
Monitorování po nápravě: Odpovědné strany musí monitorovat místo po nápravě, aby zajistily, že kontaminace se nevrátí.
Prosazování zákonů o čištění životního prostředí
Zákony o čištění životního prostředí jsou vymáhány vládními agenturami, jako je Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve Spojených státech. Tyto agentury mohou ukládat pokuty, požadovat nápravná opatření a v některých případech i stíhat osoby odpovědné za kontaminaci životního prostředí.
Význam zákonů o čištění životního prostředí
Zákony o čištění životního prostředí jsou nezbytné pro ochranu lidského zdraví a životního prostředí před škodlivými účinky kontaminace. Tyto zákony zajišťují, aby odpovědné strany nesly odpovědnost za čištění kontaminovaných míst a za prevenci budoucí kontaminace.