Konflikt práva a mezinárodní právo soukromé
Předběžné úvahy
Konflikt práva nastává, když právní vztah má vazby na více právních řádů a je třeba určit, který z nich se na něj použije. Mezinárodní právo soukromé je soubor pravidel, která upravují řešení těchto konfliktů.
Kvalifikace
Prvním krokem při řešení konfliktu práva je kvalifikace právního vztahu. To znamená určit, do které oblasti práva (např. smlouva, delikt) daný vztah spadá.
Incidentální otázka
Pokud je právní vztah kvalifikován jako incidentální otázka, použije se právo, které se použije na hlavní otázku. Například otázka platnosti manželství je incidentální otázkou ve vztahu k dědictví.
Renvoi
Renvoi je situace, kdy soudní dvůr použije právo jiného státu, který odkazuje zpět na právo státu, ve kterém se soud nachází. Například český soud použije německé právo na smlouvu, která odkazuje na české právo.
Volba práva
Smluvní strany si mohou zvolit, které právo se použije na jejich smlouvu. Tato volba musí být však jasná a výslovná.
Konflikt práva ve Spojených státech
Ve Spojených státech se používá systém volby práva, který umožňuje stranám zvolit si právo, které se použije na jejich smlouvu. Pokud si strany nezvolí právo, použije se právo státu, který má nejbližší vazbu na smlouvu.
Doktrína veřejného pořádku
Doktrína veřejného pořádku umožňuje soudu odmítnout použití zahraničního práva, pokud by jeho použití bylo v rozporu se základními principy právního řádu státu, ve kterém se soud nachází.
Haagská konference
Haagská konference o mezinárodním právu soukromém je organizace, která vypracovává úmluvy o řešení konfliktů práva. Tyto úmluvy upravují konkrétní oblasti práva, jako je například manželství, rodičovská odpovědnost nebo smlouvy.
Definující prvky
Jurisdikce: Soudní dvůr, který má pravomoc řešit spor.
Postup: Pravidla, která upravují řízení před soudem.
Forum non conveniens: Doktrína, která umožňuje soudu odmítnout projednávat spor, pokud existuje vhodnější soud v jiném státě.
Lex causae: Právo, které se použije na řešení sporu.
Lex fori: Právo státu, ve kterém se soud nachází.
Forum shopping: Praxe výběru soudu, který je pro jednu ze stran příznivější.
Lis alibi pendens: Situace, kdy je stejný spor projednáván u dvou nebo více soudů.
Připojovací faktory
Připojovací faktory jsou skutečnosti, které se používají k určení, které právo se použije na právní vztah. Nejčastějšími připojovacími faktory jsou:
Domicil: Trvalé bydliště osoby.
Obvyklé bydliště: Místo, kde osoba obvykle pobývá.
Státní příslušnost: Stát, jehož je osoba občanem.
Lex patriae: Právo státu, jehož je osoba občanem.
Lex loci arbitri: Právo státu, ve kterém se nachází rozhodčí řízení.
Lex loci rei sitae: Právo státu, ve kterém se nachází nemovitost.
Lex loci contractus: Právo státu, ve kterém byla smlouva uzavřena.
Lex loci delicti commissi: Právo státu, ve kterém došlo k deliktu.
Lex loci actus: Právo státu, ve kterém došlo k určitému úkonu.
Lex loci solutionis: Právo státu, ve kterém má být plněn závazek.
Lex loci protectionis: Právo státu, který poskytuje ochranu určitému právu.
Vlastní právo
Vlastní právo je právo, které se použije na řešení sporu po určení příslušného připojovacího faktoru.
Lex loci celebrationis: Právo státu, ve kterém bylo manželství uzavřeno.
Doložka o volbě práva
Doložka o volbě práva je ustanovení ve smlouvě, kterým si strany volí právo, které se použije na jejich smlouvu.
Doložka o výběru soudu
Doložka o výběru soudu je ustanovení ve smlouvě, kterým si strany volí soud, který bude příslušný k řešení sporů.
Oblasti hmotného práva
Status: Právní postavení osoby (např. způsobilost k právním úkonům).
Kapacita: Schopnost osoby činit právní úkony.
Smlouva: Právní vztah založený na dohodě dvou nebo více osob.
Delikty: Poškození práva jiné osoby.
Manželství: Právní vztah mezi dvěma osobami.
Rozvod: Ukončení manželství.
Vlastnictví: Právo na věc.
Nedílné dědictví: Majetek, který se dědí jako celek.
Haagská úmluva o svěřenských fondech
Haagská úmluva o svěřenských fondech upravuje právní vztahy týkající se svěřenských fondů.
Vykonatelnost
Vykonatelnost zahraničních rozhodnutí: Rozhodnutí zahraničního soudu lze vykonat v jiném státě za určitých podmínek.
Zákazy soudních řízení: Soudní dvůr může vydat zákaz soudního řízení v jiném státě, pokud existuje riziko, že by mohlo dojít k porušení veřejného pořádku.
Daňové pravidlo: Daňové pravidlo umožňuje soudu odmítnout vykonat zahraniční rozhodnutí, pokud by jeho výkon mohl vést k dvojímu zdanění.