Eucharistie Eucharistie (z řeckého εὐχαριστία, eucharistia, tj. díkůvzdání), též známá jako svaté přijímání, nejsvětější svátost a večeře Páně, je křesťanský obřad, který je ve většině církví považován za svátost a v jiných za obřad. Křesťané věří, že obřad zavedl Ježíš při poslední večeři, v noci před svým ukřižováním, když svým učedníkům podal chléb a víno. Pasáže v Novém zákoně uvádějí, že jim přikázal: „čiňte to na mou památku“ a přitom označil chléb za „mé tělo“ a kalich vína za „krev mé smlouvy, která se prolévá za mnohé“. [1] [2] Podle synoptických evangelií se tak stalo při velikonoční večeři. [3] Prvky eucharistie, svátostný chléb, kvašený nebo nekvašený, a víno (nealkoholická hroznová šťáva v některých protestantských tradicích) se posvětí na oltáři nebo přijímacím stole a poté se snědí. Posvěcené prvky jsou konečným produktem eucharistické modlitby. [4] Křesťané obecně uznávají zvláštní přítomnost Krista v tomto obřadu, ačkoli se liší v tom, jak, kde a kdy je Kristus přítomen. Katolická církev uvádí, že eucharistie je tělo a krev Kristova pod způsobou chleba a vína. Tvrdí, že posvěcením se substance chleba a vína skutečně stanou substancí těla a krve Ježíše Krista (transubstanciace), zatímco vzhled chleba a vína zůstává nezměněn (např. barva, chuť, hmat a vůně). Východní pravoslavné a orientální pravoslavné církve souhlasí s tím, že dochází k objektivní změně chleba a vína na tělo a krev Kristovu. Luteráni věří, že skutečné tělo a krev Kristova jsou skutečně přítomny „v, s a pod“ formami chleba a vína, což je známo jako svátostné spojení. [5] Reformovaní křesťané věří ve skutečnou duchovní přítomnost Krista v eucharistii. [6] Anglikánské eucharistické teologie všeobecně potvrzují skutečnou přítomnost Krista v eucharistii, ačkoli evangeličtí anglikáni věří, že se jedná o duchovní přítomnost, zatímco anglo-katolíci věří v tělesnou přítomnost. [7] [8] V důsledku těchto různých chápání „se eucharistie stala ústředním tématem v diskusích a úvahách ekumenického hnutí.“ [3]
Facebook Twitter