Antistalinistická levice je termín, který označuje různé druhy marxistických politických hnutí, která se staví proti Josifu Stalinovi, stalinismu, neostalinismu a systému vládnutí, který Stalin zavedl jako vůdce Sovětského svazu v letech 1924 až 1953. Tento termín se také vztahuje na vysoce postavené politické osobnosti a vládní programy, které se stavěly proti Josifu Stalinovi a jeho formě komunismu, jako byli Lev Trockij a další tradiční marxisté v rámci Levé opozice. V posledních letech se může vztahovat také na levicovou a středolevicovou opozici vůči diktaturám, kultům osobnosti, totalitarismu a policejním státům, což jsou všeobecně připisované rysy marxisticko-leninským režimům, které se inspirovaly stalinismem, jako byly režimy Kim Ir-sena, Envera Hodži a dalších, včetně bývalého východního bloku. [1] [2] [3] Některými významnými hnutími v rámci antistalinistické levice byl trockismus a titoismus, anarchismus a libertariánský socialismus, levý komunismus a libertariánský marxismus, Pravá opozice v rámci komunistického hnutí a demokratický socialismus a sociální demokracie.
Historie
Antistalinistická levice má své kořeny v opozici vůči Stalinově vzestupu k moci v rámci Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS) v 20. letech 20. století. Trockij a další členové Levé opozice kritizovali Stalinovu politiku, jako byla kolektivizace zemědělství a industrializace za každou cenu, a tvrdili, že tyto politiky vedly k úpadku dělnické třídy a podkopání revolučních ideálů.
V roce 1927 byla Levá opozice vyloučena z KSSS a její členové byli následně pronásledováni a uvězněni. Trockij byl v roce 1929 vyhoštěn ze Sovětského svazu a nakonec byl v roce 1940 zavražděn agentem NKVD.
Po Stalinově smrti v roce 1953 nastalo období destalinizace, kdy byly některé z jeho politik odsouzeny a někteří z jeho obětí byli rehabilitováni. Nicméně stalinismus zůstal dominantní ideologií v Sovětském svazu a dalších komunistických zemích.
V 60. a 70. letech 20. století se objevila nová vlna antistalinistické levice, která byla inspirována studentskými protesty v Evropě a Spojených státech. Tato nová levice kritizovala stalinismus a další formy autoritářského komunismu a obhajovala demokratický socialismus a lidská práva.
Současná antistalinistická levice
Dnes antistalinistická levice zahrnuje širokou škálu politických hnutí a organizací. Některé z nejvýznamnějších antistalinistických levicových skupin zahrnují:
Trockistické skupiny, jako je Mezinárodní socialistická tendence a Mezinárodní liga čtvrtých internacionalistů.
Libertariánské socialistické skupiny, jako je Anarchistická federace a Mezinárodní dělnická asociace.
Levicové komunistické skupiny, jako je Mezinárodní komunistická tendence a Mezinárodní komunistická strana.
Demokratické socialistické a sociálně demokratické skupiny, jako je Socialistická internacionála a Progresivní aliance.
Antistalinistická levice je různorodé hnutí, které zahrnuje širokou škálu politických názorů. Nicméně všechny antistalinistické levicové skupiny se shodují na tom, že stalinismus je zvrhlá forma marxismu a že je třeba se mu bránit.
Kritika antistalinistické levice
Antistalinistická levice byla kritizována z různých stran. Někteří kritikové tvrdí, že antistalinistická levice je příliš kritická vůči Sovětskému svazu a že přehlíží jeho úspěchy, jako například porážku nacismu ve druhé světové válce. Jiní tvrdí, že antistalinistická levice je příliš zaměřená na kritiku stalinismu a že nevěnuje dostatečnou pozornost jiným formám útlaku a vykořisťování.
Přes tuto kritiku zůstává antistalinistická levice významným politickým hnutím, které hraje důležitou roli v boji proti stalinismu a jiným formám autoritářství.