Strukturalismus v psychologii
Strukturalismus v psychologii, známý také jako strukturní psychologie, je teorie vědomí, kterou vyvinul Edward Bradford Titchener. Tato teorie byla ve 20. století zpochybněna.
Strukturalisté se snaží analyzovat dospělou mysl (celkový součet zkušeností od narození do současnosti) z hlediska nejjednodušších definovatelných komponentů zkušeností a poté zjistit, jak tyto komponenty dohromady tvoří komplexnější zkušenosti a jak korelují s fyzickými událostmi. K tomu strukturalisté používají introspekci: sebehlášení o myšlenkách, názorech, pocitech a emocích.
Historie strukturalismu
Strukturalismus vznikl v Německu v polovině 19. století jako reakce na introspektivní psychologii Wilhelma Wundta. Wundt věřil, že vědomí lze studovat pomocí introspekce, tj. tím, že jednotlivci hlásí své vlastní zkušenosti. Strukturalisté však tvrdili, že Wundtova metoda byla příliš subjektivní a že vědomí by mělo být studováno objektivněji.
Titchener, který studoval u Wundta, vyvinul strukturalismus jako pokus o vytvoření objektivnějšího přístupu k psychologii. Titchener věřil, že vědomí lze rozložit na základní elementy, které lze studovat pomocí introspekce. Tyto elementy nazýval „mentální atomy“ a věřil, že je lze kombinovat různými způsoby, aby vytvořily různé mentální stavy.
Základní principy strukturalismu
Strukturalismus je založen na několika základních principech:
Vědomí je struktura. Strukturalisté věří, že vědomí je strukturované, tj. že se skládá z různých částí, které jsou uspořádány určitým způsobem.
Vědomí lze analyzovat na základní elementy. Strukturalisté věří, že vědomí lze rozložit na základní elementy, které lze studovat pomocí introspekce.
Mentální atomy jsou základní jednotky vědomí. Mentální atomy jsou nejjednoduššími jednotkami vědomí a nelze je dále rozložit.
Mentální atomy lze kombinovat různými způsoby, aby vytvořily různé mentální stavy. Různé mentální stavy jsou výsledkem různých kombinací mentálních atomů.
Kritika strukturalismu
Strukturalismus byl kritizován z několika důvodů:
Je příliš subjektivní. Strukturalisté se spoléhají na introspekci, což je subjektivní metoda, která se může lišit od jednotlivce k jednotlivci.
Je příliš redukcionistický. Strukturalisté se zaměřují na základní elementy vědomí a ignorují komplexnější mentální procesy, jako je myšlení a paměť.
Je příliš statický. Strukturalisté se zaměřují na strukturu vědomí, ale ignorují jeho dynamický charakter.
Dědictví strukturalismu
Přestože strukturalismus byl ve 20. století zpochybněn, měl na psychologii trvalý vliv. Strukturalisté pomohli založit psychologii jako vědeckou disciplínu a jejich práce položila základy pro další psychologické přístupy, jako je behaviorismus a kognitivní psychologie.
Současný stav strukturalismu
Strukturalismus není dnes hlavní psychologickou teorií, ale některé jeho principy stále používají někteří psychologové. Například někteří kognitivní psychologové používají strukturalistický přístup k studiu paměti a myšlení.