Markrabství Landsberské (německy: Mark Landsberg) bylo markrabství Svaté říše římské, které existovalo od 13. do 14. století pod vládou Wettinů. Bylo pojmenováno po hradě Landsberg v dnešním Sasku-Anhaltsku. Historie Markrabství Landsberské vzniklo v roce 1261, kdy bylo odděleno od markrabství Lužického. Prvním markrabětem se stal Děpolt z Wettinu. V roce 1291 markrabství získal braniborský markrabě Ota IV. a v roce 1318 zdědila markrabství Žofie Braniborsko-Stendalská. V roce 1347 markrabství prodala míšeňskému markraběti Fridrichovi II. Geografie Markrabství Landsberské se rozkládalo na území dnešního jižního Saska-Anhaltska a severního Saska. Hlavním městem markrabství byl Weißenfels. Správa Markrabství Landsberské bylo řízeno markrabětem, který byl jmenován císařem Svaté říše římské. Markrabě měl rozsáhlé pravomoci, včetně soudní, správní a vojenské. Hospodářství Hlavním zdrojem příjmů markrabství bylo zemědělství. V markrabství se pěstovalo obilí, zelenina a ovoce. Důležitým odvětvím bylo také hornictví, zejména těžba stříbra a mědi. Kultura Markrabství Landsberské bylo významným centrem kultury. V markrabství vznikla řada klášterů a kostelů, které byly významnými centry vzdělanosti a umění. V markrabství působilo také mnoho umělců a spisovatelů. Odkaz Markrabství Landsberské zaniklo v roce 1347, kdy bylo prodáno míšeňskému markrabství. Nicméně odkaz markrabství přetrvává dodnes. Hrad Landsberg je dodnes významnou turistickou atrakcí a ve městě Weißenfels se nachází řada historických památek z doby markrabství.
Facebook Twitter