Císařský sněm (Dieta Imperii, Reichstag)
Císařský sněm byl zákonodárný orgán Svaté říše římské. Nejednalo se o zákonodárný orgán v dnešním slova smyslu; jeho členové ho spíše chápali jako centrální fórum, kde bylo důležitější jednat než rozhodovat. [1] Jeho členy byly říšské stavy rozdělené do tří kurií. Sněm jako trvalá, pravidelná instituce se vyvinul z hoftagů (dvorních shromáždění) středověku. Od roku 1663 až do zániku říše v roce 1806 zasedal trvale v Řezně.
Všechny říšské stavy se těšily bezprostřednosti, a proto nad nimi nebyla žádná autorita kromě samotného císaře Svaté říše římské. Zatímco všechny stavy měly nárok na místo a hlas, pouze vyšší světské a duchovní knížata z kolegia knížat měli individuální hlas (Virilstimme), zatímco nižší stavy, jako např. říšští hrabata a říšští opati, měli pouze kolektivní hlas (Kuriatstimme) v rámci své zvláštní lavice (Curia), stejně jako svobodná říšská města patřící do kolegia měst. [2] Právo hlasovat spočívalo v zásadě na územním nároku, s tím výsledkem, že když daný kníže získal nová území dědictvím nebo jinak, získal také jejich hlasovací práva na sněmu. [3] Členové se obecně neúčastnili trvalého sněmu v Řezně, ale místo toho vysílali zástupce. Pozdní císařský sněm byl ve skutečnosti trvalým setkáním vyslanců mezi stavy.
Historie
Založen: 803
Rozpuštěn: 1806
Následovník: Sněm Konfederace (Rýnský spolek)
Funkce
Císařský sněm nebyl v pravém slova smyslu zákonodárným orgánem. Jeho hlavní funkce spočívaly v:
Projednávání a schvalování císařských zákonů
Ukládání daní a schvalování výdajů
Vyhlašování války a uzavírání míru
Volba císaře (po roce 1356)
Řešení sporů mezi stavy
Struktura
Císařský sněm se skládal ze tří kurií:
Kolegium knížat (Kurfürstenkollegium): Skládalo se ze sedmi kurfiřtů, kteří měli zvláštní práva a výsady, včetně práva volit císaře.
Kolegium knížat a prelátů (Reichsfürstenrat): Skládalo se z více než 100 knížat a prelátů, kteří měli individuální hlas.
Kolegium měst (Reichsstädtekollegium): Skládalo se ze zástupců asi 50 svobodných říšských měst, kteří měli kolektivní hlas.
Místo konání
Císařský sněm se původně scházel na různých místech v říši. Od roku 1663 zasedal trvale v Řezně.
Význam
Císařský sněm byl důležitou institucí ve Svaté říši římské. Poskytoval fórum pro jednání a rozhodování o záležitostech říše. Byl také symbolem říšské jednoty a suverenity.