Turecko: Okresy Turecko je rozděleno na 81 provincií, které jsou dále rozděleny na 973 okresů (ilçeler; sing. ilçe). V Osmanské říši a na počátku Turecké republiky byla odpovídající jednotkou kaza. Většina provincií nese stejný název jako jejich příslušné okresy hlavních měst provincií. Mnoho městských provincií, označovaných jako velké obce, má však centrum sestávající z několika okresů, jako je například hlavní město provincie Ankara, město Ankara, které zahrnuje devět samostatných okresů. [1] Kromě toho mají čtyři provincie, Kocaeli, Sakarya a Hatay, svůj hlavní okres pojmenovaný odlišně od své provincie, konkrétně İzmit, Adapazarı, Mersin a Antakya. [2] Okres může zahrnovat jak venkovské, tak městské oblasti. V mnoha provinciích je jeden okres provincie označen jako centrální okres (merkez ilçe), z něhož je okres spravován. Centrální okres je spravován jmenovaným zástupcem provinčního guvernéra a další necentrální okresy jmenovaným subguvernérem (kaymakam) z jejich centra okresu (ilçe merkezi) municipality. V těchto centrálních okresech funguje také obecní úřad okresního centra jako obecní úřad provinčního centra. Zástupce guvernéra i subguvernéři jsou zodpovědní guvernérovi provincie (vali). Velké obce jsou však spravovány odlišně, kde existuje samostatné sídlo obce pro celou provincii, které má správní pravomoc nad všemi okresy provincie. Politický systém Turecka Turecko je unitární stát s parlamentní demokracií. Hlavou státu je prezident, který je volen na pětileté období. Hlavou vlády je předseda vlády, kterého jmenuje prezident. Turecký parlament je jednokomorový a má 600 členů. Volí se na čtyřleté období. Turecko má vícestranický systém. Hlavní politické strany jsou Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), Republikánská lidová strana (CHP) a Dobrá strana (İYİ Parti). Správní členění Turecka Turecko je rozděleno na 81 provincií (il). Provincie jsou dále rozděleny na 973 okresů (ilçe). Okresy jsou dále rozděleny na obce (belediye) a vesnice (köy). Největší provincií je Istanbul s populací přes 15 milionů obyvatel. Nejmenší provincií je Bayburt s populací méně než 80 000 obyvatel. Ekonomika Turecka Turecko má rozvíjející se ekonomiku. Hlavními průmyslovými odvětvími jsou zemědělství, cestovní ruch a výroba. Turecko je také významným producentem ropy a zemního plynu. Turecká ekonomika v posledních letech rychle roste. V roce 2021 dosáhl hrubý domácí produkt (HDP) Turecka 815 miliard dolarů. Očekává se, že ekonomika v příštích letech poroste ještě rychleji. Obyvatelstvo Turecka Turecko má populaci přes 84 milionů obyvatel. Největší etnickou skupinou jsou Turci, kteří tvoří asi 80 % populace. Mezi další etnické skupiny patří Kurdové, Arméni a Řekové. Oficiálním jazykem Turecka je turečtina. V Turecku se však mluví i mnoha dalšími jazyky, včetně kurdštiny, arménštiny a řečtiny. Kultura Turecka Turecká kultura je směsicí východních a západních vlivů. Turecko má bohatou historii a kulturu, která sahá až do Osmanské říše. Turecko je známé svou architekturou, hudbou a kuchyní. Mezi nejznámější turecké památky patří Hagia Sofia, Modrá mešita a palác Topkapi. Turecká hudba je velmi různorodá a zahrnuje tradiční i moderní styly. Mezi nejznámější turecké hudebníky patří Ahmet Kaya, Tarkan a Sezen Aksu. Turecká kuchyně je známá svou chutí a rozmanitostí. Mezi nejznámější turecká jídla patří kebab, baklava a turecká káva. Historie Turecka Historie Turecka sahá až do Osmanské říše, která byla založena v 13. století. Osmanská říše byla jednou z největších a nejmocnějších říší v historii. V 19. století začala Osmanská říše upadat. V roce 1923 byla říše rozpuštěna a byla založena Turecká republika. Turecko je členem NATO a Evropské unie. Je také kandidátem na členství v Evropské unii.
Facebook Twitter