Počasí je stav atmosféry, například popisující, do jaké míry je horko nebo zima, vlhko nebo sucho, klidno nebo bouřlivé, jasno nebo zataženo. [1] Na Zemi se většina počasí vyskytuje v nejnižší vrstvě atmosféry planety, troposféře, [2] [3] těsně pod stratosférou. Počasí se týká každodenní teploty, vlhkosti a dalších podmínek, zatímco klima je termín pro průměrování podmínek po delší dobu. [4] Používá-li se bez specifikace, „počasí“ se obecně rozumí počasí na Zemi. Počasí je způsobeno rozdíly v tlacích vzduchu, teplotách a vlhkosti mezi různými místy. Tyto rozdíly mohou vzniknout v důsledku úhlu dopadu slunečního zářeni v konkrétním místě, které se s roční dobou mění. Silný teplotní kont rast mezi polárním a tropickým vzduchem vede k největšímu měřítku cirkulace: Hadleyova cirkulace, Ferrelova cirkulace, polární cirkulace a tryskový proud. Povětrnostní systémy ve středních šířkách, jako jsou mimotropní cyklóny, jsou způsobeny nestabilitami prouděni trysko vého proud u. Protože osa Země je skloněna vzhledem k rovině své oběžné dráhy (zvaná ekliptika), sluneční zářeni dopad á v různých dobách roku pod různými úhly. Na povrchu Země se teploty obvykle pohybují mezi ±40 °C (-40 °F až 104 °F) ročně. V prů bě hu tisíců let mohou změny v oběžné dráze Země ovlivnit množství a distribuci sluneční energie, kterou Země přijímá, tedy dlouhodobé klima a globální změnu klimatu. Rozdíly v povrchových teplotách zase způsobují rozdíly v tlacích. Ve vyšší nadmořské výšce je nižší tlak vzduchu, protože většina ohřevu je způsobena kontaktem s povrchem Země, zatímco radiační ztráty do vesmíru jsou většinou konstantní. Meteorologie je aplikace vědy a techniky k předpovídání stavu atmosféry pro budoucí dobu a dané místo. Povětrnostní systém Země je chaotický systém; v důsledku to ho mohou malé změny v jedné části systému mít velké dopady na celý systém. Lidské pokusy o ovládání počasí se vyskytují v prů bě hu celé historie a existují důkazy o tom, že lidské činnosti, jako je země dělství a průmysl, upravily povětrnostní vzorce. Studium fungovaní počasí na jiných planetách pomohlo pochopit, jak počasí funguje na Zemi. Slávný mezník ve Sluneční soustavě, Velká rudá skvrna na Jupiterovi, je antik yklonální bouře, o které je známo, že existuje nejméně 300 let. Počasí se však neomezuje pouze na planetární tělesa. Atmosféra hvězdy se neustál e ztrácí do vesmíru, což vytváří v podstatě velmi tenkou atmosféru po celé Sluneční soustavě. Pohyb hmoty vyvržené ze Slunce je známý jako sluneční vítr.
Facebook Twitter