Říjnová revoluce Říjnová revoluce, také známá jako Velká říjnová socialistická revoluce (v sovětské historiografii) nebo říjnový převrat, byla revolucí v Rusku vedenou bolševickou stranou Vladimira Lenina, která byla klíčovým momentem v rámci rozsáhlejší ruské revoluce v letech 1917-1923. Šlo o druhou revoluční změnu vlády v Rusku v roce 1917. Odehrála se prostřednictvím ozbrojeného povstání v Petrohradě (dnešní Petrohrad) 7. listopadu 1917 [O.S. 25. října]. Byla spouštěcí událostí ruské občanské války. Říjnová revoluce následovala a využila únorovou revoluci z dřívějšího roku, která vedla k abdikaci Mikuláše II. a vytvoření prozatímní vlády. Prozatímní vláda vedená Alexandrem Kerenským převzala moc poté, co velkokníže Michael, mladší bratr Mikuláše II., odmítl převzít moc. V té době se městští dělníci začali organizovat do rad (sovětů), kde revolucionáři kritizovali prozatímní vládu a její činy. Prozatímní vláda zůstala nepopulární, zejména proto, že pokračovala v boji v první světové válce a po celé léto vládla tvrdou rukou (včetně zabití stovek demonstrantů během červencových dnů). Na podzim se situace vyhrotila, když vládu kontroloval Direktoriát vedený levicovou stranou socialistů-revolucionářů (SR). Krajně levicoví bolševici byli z vlády hluboce nespokojeni a začali šířit výzvy k vojenskému povstání. 10. října 1917 (O.S.; 23. října, N.S.) petrohradský sovět vedený Trockým odhlasoval podporu vojenskému povstání. 24. října (O.S.; 6. listopadu, N.S.) vláda zavřela četné noviny a uzavřela město Petrohrad ve snaze zabránit revoluci; vypukly drobné ozbrojené potyčky. Následující den vypuklo rozsáhlé povstání, když do přístavu vplula flotila bolševických námořníků a desítky tisíc vojáků povstaly na podporu bolševiků. Bolševické gardy Rudých gard pod vedením Vojensko-revolučního výboru zahájily obsazování vládních budov 25. října (O.S.; 7. listopadu, N.S.) 1917. Následujícího dne byl dobyt Zimní palác (sídlo prozatímní vlády v Petrohradě, tehdejším hlavním městě Ruska). Protože revoluce nebyla všeobecně uznána, země se propadla do ruské občanské války, která měla trvat až do roku 1923 a nakonec vést ke vzniku Sovětského svazu na konci roku 1922. Historiografie této události se lišila. Vítězný Sovětský svaz ji považoval za potvrzení své ideologie a vítězství dělníka nad kapitalismem. V sovětské době byl den revoluce národním svátkem, který připomínal jeho význam v příběhu o založení země. Naproti tomu západní spojenci ji považovali za totalitní převrat, který využíval demokratických sovětských rad jen do té doby, dokud nebyly užitečné. Událost inspirovala mnoho kulturních děl a zažehla komunistická hnutí v Evropě i celosvětově. Mnoho marxisticko-leninských stran po celém světě slaví Den říjnové revoluce.
Facebook Twitter