Afghánistán (persky: افغانستان, Afghánistán), oficiálně Islámský emirát Afghánistán, je vnitrozemská země ležící na křižovatce střední a jižní Asie. Je známý jako srdce Asie a hraničí s Pákistánem na východě a jihu, Íránem na západě, Turkmenistánem na severozápadě, Uzbekistánem na severu, Tádžikistánem na severovýchodě a Čínou na severovýchodě a východě. Země má rozlohu 652 864 kilometrů čtverečních a je převážně hornatá s nížinami na severu a jihozápadě, které jsou odděleny pohořím Hindúkuš. Kábul je největším městem země a zároveň jejím hlavním městem. Podle World Population Review žilo v Afghánistánu v roce 2021 40,2 milionu obyvatel. Národní úřad pro statistiku a informace Afghánistánu odhadl počet obyvatel na 32,9 milionu k roku 2020. Lidské osídlení v Afghánistánu sahá až do období středního paleolitu. Země, která je často označována jako hřbitov říší, byla historicky domovem různých národů a byla svědkem mnoha vojenských tažení, včetně těch, které podnikli Peršané, Alexandr Veliký, Maurjovská říše, arabští muslimové, Mongolové, Britové, Sovětský svaz a koalice vedená USA. Afghánistán byl také zdrojem, ze kterého povstali mimo jiné Řecko-Baktrijci a Mughalové a vytvořili velké říše. Různé výboje a období v íránské i indické kulturní sféře učinily z této oblasti centrum zoroastrismu, buddhismu, hinduismu a později islámu. Moderní stát Afghánistán začal Durranskou afghánskou říší v 18. století, i když Dost Mohammad Khan je někdy považován za zakladatele prvního moderního afghánského státu. Dost Mohammad zemřel v roce 1863, několik dní po svém posledním tažení za sjednocení Afghánistánu, a Afghánistán se následně vrátil do občanské války. V této době se Afghánistán stal nárazníkovým státem ve Velké hře mezi Britskou říší a Ruskou říší. Z Indie se Britové pokusili Afghánistán podrobit, ale byli odraženi v první anglo-afghánské válce. Druhá anglo-afghánská válka však znamenala britské vítězství a úspěšné prosazení britského politického vlivu. Po třetí anglo-afghánské válce v roce 1919 se Afghánistán osvobodil od cizí politické hegemonie a v červnu 1926 se pod vedením Amanulláha Khana stal nezávislým královstvím Afghánistán. Tato monarchie trvala téměř půl století, dokud nebyl v roce 1973 svržen Zahir Šáh, po kterém byla založena Afghánská republika. Od konce 70. let 20. století byla historie Afghánistánu poznamenána rozsáhlými válkami, včetně převratů, invazí, povstání a občanských válek. Konflikt začal v roce 1978, kdy komunistická revoluce nastolila socialistický stát, a následné vnitřní boje přiměly Sovětský svaz k invazi do Afghánistánu v roce 1979. Mudžahedíni bojovali proti Sovětům v sovětsko-afghánské válce a pokračovali v boji mezi sebou po stažení Sovětů v roce 1989. Islámští fundamentalisté Tálibán ovládli většinu země do roku 1996, ale jejich Islámský emirát Afghánistán získal jen malé mezinárodní uznání před svým svržením při americké invazi do Afghánistánu v roce 2001. Tálibán se k moci vrátil v roce 2021 poté, co dobyl Kábul a svrhl vládu Islámské republiky Afghánistán, čímž ukončil válku v letech 2001–2021. V září 2021 Tálibán znovu zřídil Islámský emirát Afghánistán. Vláda Tálibánu zůstává mezinárodně neuznávaná. Afghánistán je bohatý na přírodní zdroje, včetně lithia, železa, zinku a mědi. Je druhým největším producentem pryskyřice z konopí a třetím největším producentem šafránu i kašmíru. Země je členem Sdružení pro regionální spolupráci jižní Asie a zakládajícím členem Organizace islámské spolupráce. V důsledku válečných účinků v posledních desetiletích se země potýká s vysokou mírou terorismu, chudoby a podvýživy dětí. Afghánistán zůstává jednou z nejméně rozvinutých zemí světa a v indexu lidského rozvoje se umístil na 180. místě. Hrubý domácí produkt (HDP) Afghánistánu je 81 miliard dolarů podle parity kupní síly a 20,1 miliardy dolarů podle nominálních hodnot. Jeho HDP na obyvatele patří k nejnižším ze všech zemí k roku 2020.
Facebook Twitter