Velký Írán neboli Velká Persie (persky: ایران بزرگ Írán-e Bozorg), známý také jako persosféra, je sociokulturní region, v němž měly významný vliv íránské tradice a íránské jazyky. Zahrnuje části západní Asie, Kavkazu, střední Asie, jižní Asie a části východní Asie, konkrétně Sin-ťiang v Číně. [1] [2] Region je definován tím, že byl dlouhodobě ovládán dynastiemi různých íránských říší, [poznámka 1] [3] [4] [5] pod nimiž místní obyvatelstvo postupně začlenilo určitou míru íránského vlivu do svých kulturních a/nebo jazykových tradic; [poznámka 2] nebo alternativně jako místo, kde se usadilo značné množství íránských národů, které si stále udržují komunity, které podporují své kultury, [poznámka 3] geograficky odpovídající oblastem obklopujícím Íránskou náhorní plošinu. [6] [7] Encyklopedie Iranica jej označuje jako „íránský kulturní kontinent“. [8] V průběhu 16. až 19. století ztratil Írán mnoho území, která byla dobyta za Safíovců a Kádžárovců. Osmansko-íránské války měly za následek ztrátu dnešního Iráku ve prospěch Osmanské říše, jak je uvedeno ve smlouvě z Amasye v roce 1555 a smlouvě ze Zuhabu v roce 1639. Současně měly rusko-íránské války za následek ztrátu Kavkazu ve prospěch Ruské říše: Smlouva z Gulistánu v roce 1813 přinutila Írán postoupit dnešní Dagestán, Gruzii a většinu Ázerbájdžánu; [9] [10] [11] a smlouva z Turkmenčaje v roce 1828 přinutila Írán postoupit dnešní Arménii, zbytek Ázerbájdžánu a Iğdır a stanovila severní hranici podél řeky Aras. [12] [13] Části Afghánistánu byly ztraceny ve prospěch Britské říše Pařížskou smlouvou v roce 1857 a McMahonovou arbitráží v roce 1905. [14] [15]
Facebook Twitter