Indický subkontinent
Indický subkontinent je fyziografický region v jižní Asii, který se nachází převážně na Indické desce a vyčnívá na jih do Indického oceánu od Himálaje. Geopoliticky zahrnuje hlavní pevniny zemí Bangladéš, Bhútán, Indie, Maledivy, Nepál, Pákistán a Srí Lanka.
Ačkoli se termíny "Indický subkontinent" a "jižní Asie" často používají zaměnitelně k označení regionu, geopolitický termín jižní Asie často zahrnuje Afghánistán, který není považován za součást subkontinentu.
Geologicky pochází subkontinent z Insulární Indie, izolované pevniny, která se oddělila od superkontinentu Gondwana během křídy a téměř před 55 miliony lety se spojila s pevninou Eurasie a vytvořila Himálaj.
Historicky i v současnosti je to nejlidnatější region na světě, který v průběhu historie neustále držel zhruba 20–25 procent světové populace. Geograficky je to poloostrovní region v jižní Asii, který leží pod Třetím pólem, vymezený Himálajem na severu, Hindúkúšem na západě a Indo-barmskými pásmy na východě.
Sousední geografické regiony kolem subkontinentu zahrnují Tibetskou náhorní plošinu na severu, Indočínský poloostrov na východě, Íránskou náhorní plošinu na západě a Indický oceán na jihu.
Fyziografie
Indický subkontinent je ohraničen Himálajem na severu, Hindúkúšem na západě a Indo-barmskými pásmy na východě. Indický oceán tvoří jeho jižní hranici. Subkontinent se skládá z několika různých fyziografických oblastí, včetně:
Himálaj: Himálaj je nejvyšším pohořím na světě a tvoří severní hranici subkontinentu.
Hindukúš: Hindukúš je pohoří, které se táhne od Afghánistánu po Pákistán a tvoří západní hranici subkontinentu.
Indo-barmská pásma: Indo-barmská pásma jsou pohoří, která se táhnou od východní Indie po Myanmar a tvoří východní hranici subkontinentu.
Indogangetická planina: Indogangetická planina je velká aluviální planina, která se táhne od západní Indie po Bangladéš a tvoří srdce subkontinentu.
Dekanská plošina: Dekanská plošina je velká plošina, která se nachází v jižní Indii.
Západní Gháty: Západní Gháty jsou pohoří, které se táhne podél západního pobřeží Indie.
Východní Gháty: Východní Gháty jsou pohoří, které se táhne podél východního pobřeží Indie.
Klima
Klima indického subkontinentu je převážně tropické, s horkými a vlhkými léty a mírnými zimami. V některých oblastech subkontinentu, jako je Himálaj, je však klima alpínské.
Flóra a fauna
Indický subkontinent je domovem široké škály rostlin a živočichů. Subkontinent je domovem některých z nejrozmanitějších ekosystémů na světě, včetně tropických deštných pralesů, opadavých lesů, savan a pouští.
Populace
Indický subkontinent je nejlidnatějším regionem na světě s více než 1,8 miliardami obyvatel. Populace subkontinentu je rozmanitá a zahrnuje mnoho různých etnických skupin, jazyků a náboženství.
Ekonomika
Indický subkontinent je jedním z nejrychleji rostoucích ekonomických regionů na světě. Ekonomika subkontinentu je poháněna řadou odvětví, včetně zemědělství, výroby a služeb.
Historie
Indický subkontinent má dlouhou a bohatou historii. Subkontinent byl domovem některých z nejstarších civilizací na světě, včetně civilizace údolí Indu. Subkontinent byl také ovládán řadou říší, včetně Maurjovské říše, Guptské říše a Mughalské říše. V 19. století se subkontinent stal britskou kolonií. Subkontinent získal nezávislost v roce 1947 a od té doby byl rozdělen na několik zemí.