Turci Turci (turecky: Türkler) jsou největší turkický národ, který mluví různými dialekty turečtiny a tvoří většinu obyvatelstva v Turecku a Severním Kypru. Navíc v bývalých územích Osmanské říše dodnes žijí staleté etnické turecké komunity. Článek 66 turecké ústavy definuje "Turka" jako: "Každý, kdo je vázán k tureckému státu občanským svazkem." Zatímco právní použití termínu "turecký", jak se týká občana Turecka, se liší od etnické definice tohoto termínu, [101] [102] většina turecké populace (odhadem 70 až 75 procent) je turecké národnosti. [103] [104] Drtivá většina Turků jsou muslimové a vyznávají sunnitskou a alevistickou víru. [85] Etnické Turky lze proto rozlišit podle řady kulturních a regionálních variant, ale nepůsobí jako samostatné etnické skupiny. [105] [85] Zejména kultura anatolských Turků v Malé Asii podložila a ovlivnila tureckou nacionalistickou ideologii. [105] Další turecké skupiny zahrnují rumunské Turky (označované také jako "balkánští Turci"), kteří historicky žili na Balkáně; [85] [106] turečtí Kypřané na ostrově Kypr, mešchetští Turci původně sídlící v Mešchetii v Gruzii; [107] a etničtí Turci po celém Středním východě, [85] kde se jim na Levantě (např. iráčtí Turkmeni, syrští Turkmeni, libanonští Turkmeni atd.) také říká "Turkmen" nebo "Turkoman". [108] V důsledku toho tvoří Turci největší menšinovou skupinu v Bulharsku, [63] druhou největší menšinovou skupinu v Iráku, [48] Libyi, [109] Severní Makedonii [66] a Sýrii [98] a třetí největší menšinovou skupinu v Kosovu. [75] Také tvoří významné komunity v oblasti Západní Thrákie v Řecku, v oblasti Dobrudža v Rumunsku, v oblasti Akkar v Libanonu, jakož i menšinové skupiny v dalších postosmanských balkánských a středoevropských zemích. Masová imigrace kvůli útěku před etnickými čistkami po pronásledování muslimů během osmanského smršťování vedla od 19. století k masovým migracím; všechny tyto turecké komunity přispěly ke vzniku turecké diaspory mimo bývalé osmanské země. V letech 1870 až 1923 bylo masakrováno přibližně 2 miliony Turků a ti, kteří tomu unikli, se usadili v Turecku jako muhadžiři. [110] [111] [112] [113] Masová imigrace Turků také vedla k tomu, že se stali největší etnickou menšinou v Rakousku, [114] Dánsku, [115] Německu [116] a Nizozemsku. [116] Turecké komunity jsou také v dalších částech Evropy, stejně jako v Severní Americe, Austrálii a postsovětských státech. Turci jsou 13. největší etnickou skupinou na světě. Turci ze Střední Asie se usadili v Anatolii v 11. století prostřednictvím výbojů seldžuckých Turků. Tím začala transformace regionu, který byl po předchozí helenizaci převážně řecky mluvícím regionem, na turecký muslimský region. [117] [118] [119] Osmanská říše vládla po několik století nad velkou částí Balkánu, jižního Kavkazu, Středního východu (kromě Íránu, i když ovládali jeho části) a severní Afriky. Říše trvala až do konce první světové války, kdy byla poražena spojenci a rozdělena. Po turecké válce za nezávislost, která skončila tím, že turecké národní hnutí dobylo zpět většinu území ztraceného spojencům, hnutí ukončilo Osmanskou říši 1. listopadu 1922 a 29. října 1923 vyhlásilo Tureckou republiku.
Facebook Twitter