Rossova závislost je oblast Antarktidy vymezená sektorem začínajícím na jižním pólu, procházejícím po polednících 160° východní a 150° západní délky a končícím na 60° jižní šířky. Nárokuje si ji Nový Zéland, ale nárok uznávají pouze dalších šest zemí s územními nároky v Antarktidě. Podle Antarktické smlouvy z roku 1961, kterou podepsali všichni územní nárokovatelé, včetně Nového Zélandu, jsou všechny nároky pozastaveny. Článek IV uvádí: „Žádné činy nebo činnosti, ke kterým dojde během platnosti této smlouvy, nebudou představovat základ pro uplatnění, podporu nebo popření nároku na územní svrchovanost v Antarktidě nebo nevytvoří žádná práva svrchovanosti v Antarktidě.“ Závislost nese jméno po siru Jamesi Clarku Rossovi, který objevil Rossovo moře a zahrnuje část Viktorčiny země a většinu šelfového ledovce Ross. Součástí závislosti jsou také ostrovy Ross, Balleny, Scott a Roosevelt. Nárok Nového Zélandu Nový Zéland si Rossovu závislost nárokuje od roku 1923, kdy byl nárok převeden z Velké Británie. Nárok se opírá o průzkumné cesty Jamese Clarka Rosse v letech 1839–1843 a o tvrzení, že tato oblast je nezbytná pro bezpečnost a rozvoj Nového Zélandu. Uznání nároku Nárok Nového Zélandu na Rossovu závislost uznávají pouze dalších šest zemí s územními nároky v Antarktidě: Argentina, Austrálie, Chile, Francie, Norsko a Spojené království. Ostatní země nárok neuznávají a považují tuto oblast za mezinárodní území. Antarktická smlouva Antarktická smlouva z roku 1961 pozastavuje všechny územní nároky v Antarktidě. Smlouva stanoví, že Antarktida má být využívána výhradně pro mírové účely a že by měla být vědecky zkoumána. Smlouva rovněž zakazuje jaderné zkoušky a ukládání radioaktivního odpadu v Antarktidě. Správa Rossovu závislost spravuje Nový Zéland prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí a obchodu. Závislost nemá stálou populaci a je využívána pouze pro vědecký výzkum. Hlavní základnou je Scott Base, která se nachází na ostrově Ross. Ekonomika Rossova závislost nemá žádnou ekonomickou činnost. Oblast je využívána pouze pro vědecký výzkum a cestovní ruch. Životní prostředí Rossova závislost je jedním z nejodlehlejších a nejnehostinnějších míst na Zemi. Oblast je pokryta ledem a sněhem a teploty jsou extrémně nízké. V závislosti žije řada druhů divoké zvěře, včetně tučňáků, tuleňů a velryb. Budoucnost Budoucnost Rossovy závislosti je nejistá. Antarktická smlouva pozastavuje všechny územní nároky v Antarktidě, ale není jasné, zda bude smlouva pokračovat v platnosti i v budoucnu. Pokud smlouva skončí, je možné, že Nový Zéland bude čelit výzvám ohledně svého nároku na Rossovu závislost.
Facebook Twitter