Nizozemská východní Indie (Nederlands-Indië)
Úřední název: Nederlands-Indië (nizozemsky)
Indonéský název: Hindia Belanda
Období existence: 1800–1949
Hlavní město: Batavia (dnes Jakarta)
Největší město: Soerabaja
Zeměpis:
Rozloha: 1 919 440 km²
Poloha: Moderní území Indonésie
Obyvatelstvo:
Počet obyvatel (1930): 60 727 233
Náboženství:
Islám (většina)
Křesťanství
Hinduismus
Buddhismus
Jazyky:
Nizozemština
Malajština (lingua franca)
Domorodé jazyky
Politický systém:
Kolonie Nizozemského království
Hlava státu:
Nizozemský monarcha
Guvernér-generál:
Předseda nizozemské koloniální správy
Legislativa:
Volksraad (1918–1942)
Historie:
1603–1799: Období Nizozemské východoindické společnosti
31. prosince 1799: Přímá nizozemská kontrola
1806–1816: Francouzské a britské interregnum
13. srpna 1814: Anglo-nizozemská smlouva
17. března 1824: Londýnská smlouva
1873–1904: Acehská válka
1908: Druhá nizozemská intervence na Bali
1942–1945: Japonská okupace
17. srpna 1945: Vyhlášení indonéské nezávislosti
1945–1949: Indonéská národní revoluce
27. prosince 1949: Nizozemsko-indonéská kulatý stůl konference
Ekonomika:
Jedna z nejcennějších kolonií pod evropskou nadvládou
Zisky závislé na vykořisťující práci
Přispívala k nizozemskému světovému postavení v obchodu s kořením a plodinami v 19. století a s uhlím a ropou ve 20. století
Společnost:
Rigidní rasový společenský řád
Nizozemská elita žila odděleně od svých domorodých poddaných, ale byla s nimi propojena
Národní hnutí:
Pojem Indonésie se pro zeměpisnou polohu používal po roce 1880
Na počátku 20. století místní intelektuálové koncipovali Indonésii jako národní stát, což vytvořilo podmínky pro hnutí za nezávislost
Japonská okupace a indonéská nezávislost:
Japonská okupace během druhé světové války rozložila většinu nizozemského koloniálního státu a ekonomiky
Po japonské kapitulaci 15. srpna 1945 vyhlásili indonéští nacionalističtí vůdci Sukarno a Hatta nezávislost a zahájili indonéskou národní revoluci
Nizozemci se pokusili znovu získat kontrolu nad souostrovím a nasadily asi 220 000 vojáků, kteří bojovali s indonéskými nacionalisty ve vyčerpávající válce
Spojené státy pohrozily Nizozemsku ukončením finanční pomoci v rámci Marshallova plánu, pokud nepřistoupí na přenesení suverenity na Indonésii
To vedlo k nizozemskému uznání indonéské suverenity na nizozemsko-indonéské kulatý stůl konferenci v roce 1949
Indonésie se stala jedním z vedoucích národů asijského hnutí za nezávislost po druhé světové válce
Konec nizozemské východní Indie:
Během indonéské revoluce a po získání nezávislosti se téměř všichni nizozemští občané repatrivali do Nizozemska
V roce 1962 Nizozemci předali svou poslední državu v jihovýchodní Asii, Nizozemskou Novou Guineu (západní Nová Guinea), Indonésii podle ustanovení Newyorské dohody
V té době zanikla celá kolonie