Čukotský poloostrov (rusky Чуко́тский полуо́стров, Чуко́тка) je nejvýchodnější poloostrov Asie. Nachází se na 66° severní šířky a 172° západní délky. Jeho východní konec leží u mysu Dežněva poblíž vesnice Uelen. Čukotské hory se nacházejí ve střední a západní části poloostrova, který je ohraničen Čukotským mořem na severu, Beringovo moře na jihu a Beringovým průlivem na východě. Na svém nejvýchodnějším bodě je vzdálen pouze asi 60 km od poloostrova Seward na Aljašce; to je nejmenší vzdálenost mezi pevninami Eurasie a Severní Ameriky. Poloostrov je součástí Čukotského autonomního okruhu v Rusku. Poloostrov je tradičně domovem kmenů domorodých sibiřských národů a také některých ruských osadníků. Leží podél Severní mořské cesty neboli Severovýchodního průplavu. Průmyslová odvětví na poloostrově zahrnují těžbu (cín, olovo, zinek, zlato a uhlí), lov a chytání do pastí, chov sobů a rybolov. V Beringově průlivu, přibližně v polovině cesty mezi poloostrovem a poloostrovem Seward, se nacházejí poměrně malé Diomedovy ostrovy; západní je Velký Diomed (Rusko) a východní Malý Diomedův ostrov (Aljaška). Mnohem větší St. Lawrence Island, Aljaška, leží asi 50 km jihovýchodně od nejjižnějšího bodu poloostrova. Řeka Eturerveyem ústí do zálivu Kolyuchin na poloostrově. Čukčové Čukčové jsou domorodý sibiřský národ žijící na Čukotském poloostrově a v jeho okolí. Jejich populace čítá přibližně 16 000 lidí, z nichž asi 10 000 žije v Rusku a 6 000 na Aljašce. Čukčové jsou známí svou odolností vůči chladnému podnebí a svou dovedností v lovu velryb a tuleňů. Mají bohatou kulturu, která zahrnuje jedinečný jazyk, hudbu a tanec. Čukčové byli historicky kočovným lidem, který se živil lovem a rybolovem. V posledních letech se stále více Čukčů usazuje v trvalých sídlech a přechází na modernější způsob života. Ruské osídlení Rusové začali Čukotský poloostrov zkoumat v 17. století. První ruská osada na poloostrově byla založena v roce 1649. Rusové postupně rozšiřovali svou kontrolu nad poloostrovem a v 19. století se stal součástí Ruského impéria. Ruské osídlení Čukotského poloostrova mělo významný dopad na život Čukčů. Rusové zavedli nové technologie a způsoby života, které ovlivnily tradiční čukčskou kulturu. Rusové také přinesli na poloostrov nemoci, které měly za následek pokles čukčské populace. V 20. století se Čukotský poloostrov stal součástí Sovětského svazu. Sovětská vláda provedla řadu změn v životě Čukčů, včetně kolektivizace zemědělství a potlačení tradičních náboženských praktik. Po rozpadu Sovětského svazu se Čukotský poloostrov stal součástí Ruské federace. Čukčové získali větší autonomii a kontrolu nad svými záležitostmi. V posledních letech se Čukčové snaží oživit svou tradiční kulturu a jazyk. Současnost Čukotský poloostrov je dnes řídce osídlený region s přibližně 50 000 obyvateli. Hlavním průmyslovým odvětvím je těžba, ale rybolov a cestovní ruch jsou také důležité. Čukčové čelí řadě výzev, včetně ekonomických těžkostí, sociálních problémů a dopadů změny klimatu. Vláda Ruské federace se snaží zlepšit životní podmínky Čukčů a chránit jejich kulturu a životní prostředí.
Facebook Twitter