EEPROM (elektricky vymazatelná programovatelná paměť jen pro čtení) je typ nevolatilní paměti. Používá se v počítačích, obvykle integrovaná v mikrokontrolérech, jako jsou čipové karty a systémy dálkového bezklíčového ovládání, nebo jako samostatné čipové zařízení pro ukládání relativně malého množství dat, což umožňuje vymazání a přeprogramování jednotlivých bajtů. EEPROM jsou organizovány jako pole tranzistorů s plovoucí bránou. EEPROM lze programovat a mazat v obvodu pomocí speciálních programovacích signálů. Původně byly EEPROM omezeny na operace s jedním bajtem, což je zpomalovalo, ale moderní EEPROM umožňují operace s vícebajtovými stránkami. EEPROM má omezenou životnost pro mazání a přeprogramování, která u moderních EEPROM dosahuje milionu operací. U EEPROM, které se často přeprogramovávají, je životnost EEPROM důležitým konstrukčním hlediskem. Flash paměť je typ EEPROM navržený pro vysokou rychlost a vysokou hustotu, na úkor velkých bloků pro mazání (obvykle 512 bajtů nebo více) a omezeného počtu zápisových cyklů (často 10 000). Neexistuje jasná hranice, která by obě paměti rozdělovala, ale termín "EEPROM" se obecně používá k popisu nevolatilní paměti s malými bloky pro mazání (až jeden bajt) a dlouhou životností (obvykle 1 000 000 cyklů). Mnoho minulých mikrokontrolérů zahrnovalo obojí (flash paměť pro firmware a malou EEPROM pro parametry), i když trendem moderních mikrokontrolérů je emulovat EEPROM pomocí flash. Od roku 2020 stojí flash paměť mnohem méně než EEPROM programovatelná bajtem a je dominantním typem paměti všude tam, kde systém vyžaduje značné množství nevolatilního úložiště typu solid-state. EEPROM se však stále používají v aplikacích, které vyžadují pouze malé množství úložiště, jako je například v sériové detekci přítomnosti. [1] [2]
Facebook Twitter