Konference v Québecu
Konference v Québecu se konala od 10. do 24. října 1864 a jejím tématem bylo projednání návrhu na založení kanadské konfederace. [1] Šlo o reakci na změnu politické situace, kdy Spojené království a Spojené státy byly na pokraji válečného konfliktu. [2] Hlavním cílem konference tedy bylo rozpracovat politiky týkající se federalismu a vytvoření jednotného státu, o nichž se diskutovalo na konferenci v Charlottetownu asi měsíc předtím. [1] Lídr Kanady Západ John A. Macdonald požádal generálního guvernéra Charlese Moncka, aby pozval všechny zástupce ze tří přímořských provincií a Newfoundlandu na setkání s kandidáty, kteří v říjnu 1864 založili Spojenou Kanadu v Québecu. Přestože Newfoundland vyslal dva pozorovatele, přímo se na jednání nepodílel.
Účastníci
Na konferenci v Québecu se sešlo 33 delegátů:
Kanada Západ: John A. Macdonald, George Brown, Thomas D'Arcy McGee, Alexander Galt, John Sandfield Macdonald
Kanada Východ: George-Étienne Cartier, John Ross, Alexander Tilloch Galt, Hector-Louis Langevin, Antoine-Aimé Dorion
Nové Skotsko: Charles Tupper, William Annand, Adams George Archibald, Jonathan McCully
Nový Brunšvik: Samuel Leonard Tilley, Peter Mitchell, John Hamilton Gray, Robert Duncan Wilmot
Ostrov prince Edwarda: John Hamilton Gray, Edward Whelan, George Coles, Thomas Heath Haviland
Newfoundland (pozorovatelé): Frederick Carter, Ambrose Shea
Jednání
Jednání na konferenci v Québecu se zaměřila na následující klíčové otázky:
Federální uspořádání: Delegáti se shodli na vytvoření federálního státu s ústřední vládou a provinčními vládami.
Rozdělení pravomocí: Bylo dohodnuto, že ústřední vláda bude mít pravomoci v oblastech jako zahraniční vztahy, obrana, obchod a měna, zatímco provincie budou mít pravomoci v oblastech jako vzdělávání, zdravotnictví a místní samospráva.
Zastoupení v parlamentu: Delegáti stanovili, že parlament bude mít dva domy: Sněmovnu reprezentantů, která bude volena na základě počtu obyvatel, a Senát, který bude jmenován generálním guvernérem.
Financování: Bylo dohodnuto, že ústřední vláda bude mít pravomoc vybírat daně a poskytovat dotace provinciím.
Jazyk: Bylo dohodnuto, že angličtina a francouzština budou oficiálními jazyky konfederace.
Výsledky
Konference v Québecu byla úspěšná v dosažení svého hlavního cíle, kterým bylo vypracování podrobného plánu pro založení kanadské konfederace. Delegáti přijali 72 rezolucí, které se staly základem britského zákona o Severní Americe z roku 1867, který založil Kanadskou konfederaci 1. července 1867.
Význam
Konference v Québecu byla zásadní událostí v historii Kanady. Položila základy pro vytvoření kanadského státu a určila základní strukturu kanadské vlády. Konference také pomohla překonat regionální rozdíly a položila základy pro jednotnou a prosperující Kanadu.