Veřejné finance
Veřejné finance jsou oborem ekonomie, který se zabývá rolí vlády v ekonomice. Hodnotí příjmy a výdaje vlády a veřejných orgánů a jejich úpravu tak, aby dosáhla žádoucích účinků a předešla nežádoucím. Oblast veřejných financí je považována za trojrozměrnou, sestávající z vládních účinků na:
Efektivní alokaci dostupných zdrojů
Rozdělení příjmů mezi občany
Stabilitu ekonomiky
Ekonom Jonathan Gruber představil rámec pro posouzení širokého pole veřejných financí. Navrhuje, aby se na veřejné finance pohlíželo z hlediska čtyř ústředních otázek:
1. Kdy by vláda měla zasahovat do ekonomiky?
Pro vládní zásah existují dvě hlavní motivace: selhání trhu a přerozdělení příjmů a bohatství.
2. Jakým způsobem může vláda zasahovat?
Jakmile je rozhodnuto o zásahu, musí vláda zvolit konkrétní nástroj nebo politický krok, kterým zásah provede (například veřejné poskytování, zdanění nebo subvencování).
3. Jaký je dopad těchto zásahů na ekonomické výsledky?
Otázka posuzující empirické přímé a nepřímé dopady konkrétního vládního zásahu.
4. A konečně, proč se vlády rozhodnou zasahovat způsobem, jakým zasahují?
Tato otázka se ústředně zabývá studiem politické ekonomie a teoretizuje, jak vlády vytvářejí veřejnou politiku.
Politiky
Fiskální
Daňová politika: Zahrnuje stanovení daňových sazeb, odpočtů a osvobození s cílem generovat příjmy a ovlivnit ekonomické chování.
Rozpočtová politika: Zabývá se sestavováním a prováděním státního rozpočtu, který určuje úroveň vládních výdajů a příjmů.
Politika státního dluhu: Řídí vydávání a správu státního dluhu, včetně dluhopisů a jiných úvěrových nástrojů.
Měnová
Bankovní rezervní požadavky: Určuje množství rezerv, které musí banky držet u centrální banky.
Diskontní okno: Poskytuje bankám půjčky od centrální banky, aby jim pomohlo zvládat krátkodobé likviditní potřeby.
Zlaté rezervy: Ukládání zlata jako rezervního aktiva pro podporu důvěry v měnu.
Úrokové sazby: Centrální banka je nastavuje, aby ovlivnila úvěrovou aktivitu a inflaci.
Politický mix
Fiskální politika
Expanzivní fiskální politika: Zvyšuje vládní výdaje nebo snižuje daně, aby stimulovala ekonomický růst.
Restriktivní fiskální politika: Snižuje vládní výdaje nebo zvyšuje daně, aby zpomalila ekonomický růst a omezila inflaci.
Měnová politika
Expanzivní měnová politika: Zvyšuje peněžní zásobu, aby snížila úrokové sazby a stimulovala ekonomický růst.
Restriktivní měnová politika: Snižuje peněžní zásobu, aby zvýšila úrokové sazby a omezila inflaci.
Příjmy
Daňové příjmy: Příjmy generované zdaněním fyzických a právnických osob.
Nedaňové příjmy: Příjmy z poplatků, pokut, poplatků za licence a dalších zdrojů.
Výdaje
Diskreční výdaje: Výdaje, které lze upravit v krátkodobém horizontu, jako jsou výdaje na obranu nebo vzdělávání.
Povinné výdaje: Výdaje, které jsou stanoveny zákonem nebo smlouvami, jako jsou důchody nebo úrokové platby na státní dluh.
Hospodářský růst a cenová stabilita
Veřejné finance hrají zásadní roli v podpoře hospodářského růstu a cenové stability. Vláda může prostřednictvím fiskální a měnové politiky stimulovat ekonomiku a řídit inflaci.
Reformy
Veřejné finance podléhají neustálým reformám v reakci na měnící se ekonomické podmínky a politické priority. Mezi běžné typy reforem patří:
Fiskální konsolidace: Snižování vládních výdajů nebo zvyšování daní s cílem snížit rozpočtový deficit.
Měnová reforma: Změny v měnové politice nebo finančním systému, jako je zavedení nových měn nebo cílování inflace.