Ujgurský kaganát (také Ujgurská říše nebo Ujgurský kaganát, vlastní označení: země Toquz-Oghuzů; staroturecky: 𐱅𐰆𐰴𐰼𐰃𐰆𐰺𐰃:𐰆𐰴𐰚𐰆𐰺𐰃𐰆:𐰋𐰆𐰚𐰆𐰲𐰃𐰆𐰑, romanizovaně: Toquz Oγuz budun, doslova „země devíti kmenů“, tchangská jména s moderním hanyu pinyin: tradiční čínština: 回鶻; zjednodušená čínština: 回鹘; pinyin: Huíhú nebo tradiční čínština: 回纥; zjednodušená čínština: 回纥; pinyin: Huíhé) byl turkický státní útvar, který existoval přibližně sto let mezi polovinou 8. a 9. století. Jednalo se o kmenovou konfederaci pod vedením orchonujgurské (回鹘) šlechty, označované Číňany jako Ťiou Sing („devět klanů“), což byl překlad jména Toquz Oghuz nebo Toquz Tughluq. Historie Ujgurský kaganát vznikl v roce 744, kdy se orchonujgurští Ujgurové odtrhli od Východoturecké říše. Jejich vůdcem byl kagan Qutlugh Bilge Kül. Ujgurové se usadili v oblasti dnešního Mongolska a severní Číny. V roce 755 se Ujgurové spojili s Číňany z dynastie Tchang, aby porazili povstání An Lu-šana. Za odměnu získali kontrolu nad oblastí bývalého Východotureckého kaganátu. Ujgurský kaganát byl prosperující stát. Obchodní cesty spojovaly Ujgury s Čínou, Střední Asií a Blízkým východem. Ujgurové byli také známí svou kulturou a uměním. Přijali manicheismus jako své státní náboženství, ale tolerovali i jiné víry, jako byl buddhismus a křesťanství. V roce 840 byl Ujgurský kaganát zničen kyrgyzskými nájezdníky. Ujgurové se rozptýlili po Střední Asii a jejich říše zanikla. Dědictví Ujgurský kaganát zanechal trvalé dědictví ve Střední Asii. Ujgurové byli prvním turkickým národem, který přijal manicheismus, a jejich kultura měla významný vliv na pozdější turkické státy. Ujgurské písmo bylo základem pro písma dalších turkických jazyků. Dnes žijí Ujgurové převážně v Číně, kde tvoří jednu z 56 oficiálně uznaných národností. V Číně je Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang, kde Ujgurové tvoří většinu obyvatelstva.
Facebook Twitter