Benátský jazyk
Benátský jazyk (vlastním jménem vèneto, italsky dialetto veneto) je románský jazyk mluvený v severovýchodní Itálii, převážně v oblasti Benátsko, kde mu rozumí většina z pěti milionů obyvatel. Hovoří se s ním a často mu rozumí i mimo Benátsko: v Trentinu, Furlánsku, Julské krajině, Istrii a některých městech Slovinska, Dalmácie (Chorvatsko) a Boky Kotorské (Černá Hora) zde žijící autochtonní benátskou populací, a v Argentině, Austrálii, Brazílii, Kanadě, Mexiku, Spojených státech a Spojeném království benátskými přistěhovalci.
Ačkoli se benátský někdy označuje jako „italský dialekt“ (benátsky diałeto, italsky dialetto) i někteří jeho mluvčí, toto označení je primárně geografické. Benátský je samostatný jazyk odlišný od italštiny s mnoha místními variantami. Jeho přesné místo v rámci románské jazykové rodiny zůstává poněkud kontroverzní. Ethnologue i Glottolog ho řadí do galoitalské větve. Devoto, Avolio a Ursini takovou klasifikaci odmítají a Tagliavini ho řadí do italsko-dalmatské větve románských jazyků.
Historie
Benátský jazyk se vyvinul z lidové latiny mluvené v oblasti Benátek v raném středověku. Na jeho vývoj měly vliv různé jazyky, včetně germánských jazyků Langobardů a Franků, kteří oblast dobyli v 6. a 8. století, a slovanské jazyky Slovinců a Chorvatů, kteří žili v sousedních oblastech.
V období benátské republiky (828–1797) byl benátský úředním jazykem republiky a používal se v obchodě, diplomacii a literatuře. V tomto období došlo k rozkvětu benátské literatury, která zahrnovala díla spisovatelů jako Carlo Goldoni a Pietro Bembo.
Po pádu benátské republiky v roce 1797 se benátský stal menšinovým jazykem pod nadvládou Rakouska a později Itálie. V 19. a 20. století došlo k úpadku používání benátského jazyka, protože italština se stala dominantním jazykem v oblasti.
Současný stav
V současnosti je benátský jazyk uznáván jako menšinový jazyk v Itálii a je chráněn zákonem. Je vyučován na některých školách v Benátsku a existuje několik organizací, které pracují na jeho propagaci a ochraně.
Přestože benátský jazyk stále mluví značný počet lidí, jeho používání se nadále snižuje. Většina mladých lidí dnes mluví především italsky a benátský používají jen v neformálních situacích.
Dialekty
Benátský jazyk má mnoho dialektů, které se liší podle regionu. Hlavní dialekty jsou:
Benátský dialekt (vlastním jménem vèneto): mluví se s ním v Benátkách a v okolní oblasti.
Padovský dialekt (vlastním jménem padovan): mluví se s ním v Padově a v okolní oblasti.
Treviský dialekt (vlastním jménem trevixan): mluví se s ním v Trevisu a v okolní oblasti.
Vicenzský dialekt (vlastním jménem vicentin): mluví se s ním ve Vicenze a v okolní oblasti.
Veronský dialekt (vlastním jménem veronese): mluví se s ním ve Veroně a v okolní oblasti.
Vliv
Benátský jazyk měl významný vliv na jiné jazyky, včetně italštiny, španělštiny a portugalštiny. Mnoho benátských slov a výrazů bylo přejato do těchto jazyků prostřednictvím obchodu a kolonizace.
Gramatika
Benátská gramatika je podobná gramatice jiných románských jazyků. Podstatná jména mají dva rody (mužský a ženský) a dva čísla (jednotné a množné). Slovesa se skloňují podle osoby, čísla, času a způsobu.
Slovní zásoba
Benátská slovní zásoba je převážně románského původu, ale obsahuje také mnoho slov z jiných jazyků, včetně germánských, slovanských a řeckých.
Výslovnost
Benátská výslovnost se liší podle dialektu. V benátském dialektu se například písmeno „s“ vyslovuje jako „z“ a písmeno „c“ před „e“ a „i“ se vyslovuje jako „č“.
Příklady
Dobrý den: Bon dì
Děkuji: Grazie
Ano: Sì
Ne: No
Benátky: Venesia