Politika Filipín Filipínská politika se řídí systémem vlády se třemi složkami. Země je demokracie s prezidentem, který je volen přímo lidem a působí jako hlava státu i vlády. Prezident stojí v čele výkonné moci a je mocnou politickou osobností. Prezident může zastávat úřad pouze jedno šestileté období. Dvoukomorový Kongres se skládá ze dvou samostatných orgánů: Senátu, jehož členové jsou voleni z celé země, a větší Sněmovny reprezentantů, jejíž členové jsou voleni převážně z konkrétních geografických obvodů. Kongres vykonává legislativní funkce. Soudní moci dohlíží Nejvyšší soud Filipín a má rozsáhlou revizní pravomoc nad rozsudky vydanými jinými vládními a správními institucemi. Právní systém, který zahrnuje jak občanské, tak trestní právo, byl ovlivněn předchozí vládou Španělska i Spojených států. Španělskou nadvládu převážně podporovali místní prostředníci, což vedlo k systému ovládanému elitami. Spojené státy převzaly suverenitu nad celým souostrovím po španělsko-americké válce a potlačily povstání, které vypuklo na konci španělské správy. Vláda Spojených států vedla k demokracii a institucím, které byly vytvarovány podle amerického politického systému. Implementace stanného práva tomu zabránila. Národní politiku ovládal dvoustranický systém, když země dosáhla nezávislosti v roce 1946, a změny přinesené obnovením demokracie vedly k dnešnímu vícestrannickému systému. Od získání nezávislosti existují různé úrovně levicových povstání a také trvalé islámské povstání. Volby se konají každé tři roky, ale prezident, viceprezident a senátoři jsou voleni na šestileté období. Výsledky jsou určeny prostřednictvím většinového hlasování, včetně většinového hlasování pro volby (například do Senátu) s více vítězi. Pro volbu menšiny Sněmovny reprezentantů se používá smíšený systém poměrného zastoupení. Jednotky místní samosprávy mají určité pravomoci k vytváření příjmů v rámci kodexu, který má decentralizovat moc od národní vlády. Administrativní struktury na místní úrovni jsou navrženy tak, aby podporovaly účast občanské společnosti. Politice dominuje mocná elita, přičemž dynastická politika je běžná jak na místní, tak na národní úrovni. Politické strany jsou slabé a volbám místo toho dominují individuální a rodinné osobnosti. Politické pozice poskytují rozsáhlé příležitosti pro klientelismus a volební podvody jsou běžné. Korupce je považována za rozšířenou, zatímco státní instituce jsou relativně slabé. Politiku v minulosti silně ovlivňovala katolická církev, filipínská armáda a Spojené státy. Navzdory pesimismu ohledně potenciálu politické změny si demokracie udržuje silnou veřejnou podporu a volební účast je vysoká.
Facebook Twitter