Americká legie byla provinční jezdecký a pěchotní sbor (plukovní) britské armády během americké války za nezávislost pod velením brigádního generála Benedicta Arnolda. Vznik Americká legie vznikla v roce 1780 jako součást britských amerických sil. Byla vytvořena z amerických loajalistů, kteří se přidali k britské straně ve válce. Organizace Legions byla rozdělena do osmi společností, každá s přibližně 100 muži. Pět společností bylo jezdeckých a tři pěchotních. Legie byla také vybavena dělostřelectvem. Velení Legii velel brigádní generál Benedict Arnold, který předtím sloužil v kontinentální armádě. Arnold byl schopný a zkušený voják, ale byl také známý svou impulzivitou a nedostatkem disciplíny. Operace Americká legie operovala v několika oblastech amerického Jihu, včetně Virginie, Severní Karolíny a Jižní Karolíny. Zúčastnila se několika významných bitev, včetně nájezdu na Richmond, bitvy u Blandfordu a bitvy u Groton Heights. Nájezd na Richmond V lednu 1781 podnikla Americká legie nájezd na Richmond, hlavní město Virginie. Legie se zmocnila města a držela ho několik dní, než byla vytlačena silami kontinentální armády. Bitva u Blandfordu V březnu 1781 se Americká legie utkala s kontinentální armádou v bitvě u Blandfordu. Bitva skončila nerozhodně, ale Arnoldovi se podařilo uniknout z bojiště se svou legií. Bitva u Groton Heights V září 1781 se Americká legie zúčastnila bitvy u Groton Heights v Connecticutu. Bitva skončila britskou porážkou a Arnold byl nucen ustoupit do New Yorku. Rozpuštění Americká legie byla rozpuštěna v říjnu 1783 po skončení americké války za nezávislost. Mnoho jejích členů se vrátilo do svých domovů, zatímco jiní zůstali v britské armádě. Odkaz Americká legie byla významnou jednotkou britské armády během americké války za nezávislost. Zúčastnila se několika důležitých bitev a její velitel Benedict Arnold byl jednou z nejznámějších postav války.
Facebook Twitter