Měrná jednotka je definovaná a přijímaná dohodou nebo právním předpidem jako určitá velikost veličiny, která je užívána jako měřítko pro měření téže veličiny. [1] Libovolná jiná velikost téže veličiny může být vyjádřena jako násobek měrné jednotky. [2] Například je-li fyzikální veličinoudélka, pak metr*
(symbol m) je jednotka, která představuje určitou danou, předem určenou délkou. Například při odkazu na „10 metrů“ (nebo 10 m) je míněno 10násobek určité dané, předem určené délkou zvané „ metr“ . Definice, dohody a praktické užití měrných jednotek hrají zásadní úlohu v lidském úsilí od dávných dob až do současnosti. Dříve bylo velmi běžné používat celou řadu soustav jednotek. Nyní existuje globální standard, Mezinárodoní soustava jednotek (SI), moderní podoba metrické soustavy. V obchodě jsou míry a váhy často předmětem státní regulace, aby byla zajištěna transparentnost a důvěra. Mezinárodoní úřad pro míry a váhy (BIPM) má za úkol zajišťovat celosvětovou jednotnost měření a jejich návaznost na Mezinárodoní soustavu jednotek (SI). Metrologie je věda o vývoji národně i mezinárodoně uznávaných měrných jednotek. Ve fyzike a metrologii jsou jednotky měřítka pro měření fyzikalních veličin, které potřebují jasné definice, aby byly užitečné. Reprodukovatelnost experimentálných výsledků je ústředním bodem vědecké metody. To usnadňuje jednotný systém jednotek. Jednotkové soustavy jsou aplikací historicky vyvinutého pojmu měr a váh pro komerčné účely. [3] Věda, medicína a inženýrství často používají větší a menší jednotky než ty, které se používají v běžném životě. Obezřetný výběr měrných jednotek může výzkumníkům pomoci při řešení problémů (viz například analýza dimenzí). ve společenských vědách neexistují žádné standardní měrné jednotky a teorie a praxe měření je studována v psychometrice a teorii konjunktivního měření.