Ústava Italské republiky
Historie
Ústava Italské republiky byla schválena 22. prosince 1947 Ústavodárným shromážděním 453 hlasy pro a 62 proti. V platnost vstoupila 1. ledna 1948, tedy sto let po přijetí předchozí ústavy Italského království. Text ústavy byl od té doby šestnáctkrát novelizován a poprvé byl vyhlášen v mimořádném čísle Gazzetta Ufficiale 27. prosince 1947.
Ústavodárné shromáždění bylo zvoleno ve všeobecných volbách 2. června 1946, ve stejný den, kdy se konalo referendum o zrušení monarchie. Tvořili jej zástupci všech protifašistických sil, které přispěly k porážce nacistických a fašistických sil během italské občanské války. Volby se uskutečnily ve všech italských provinciích s výjimkou provincií Bolzano, Gorizia, Terst, Pula, Fiume a Zara, které se nacházely na územích spravovaných nikoli italskou vládou, ale spojeneckými úřady, a které byly stále okupovány, dokud se definitivně nevyřešila otázka jejich statutu (většina z těchto území byla ve skutečnosti v roce 1947 anektována Jugoslávií po pařížských mírových smlouvách z roku 1947, jako například většina Jaderského pobřeží a dalmatské město Zara).
Základní principy
Ústava Italské republiky je založena na následujících základních principech:
Jednotná parlamentní republika: Itálie je jednotný stát s parlamentní formou vlády.
Tři větve moci: Vládní moc je rozdělena do tří větví: zákonodárné, výkonné a soudní.
Suverenita lidu: Lidová suverenita je základním principem ústavy.
Ochrana základních práv: Ústava zaručuje ochranu základních práv a svobod všech občanů.
Samostatnost samosprávných celků: Samosprávné celky mají vlastní samosprávu.
Struktura vlády
Hlava státu: Prezident republiky je hlavou státu a je volen volebním sborem.
Legislativa: Zákonodárnou moc vykonává dvoukomorový parlament, který se skládá ze Senátu republiky a Poslanecké sněmovny.
Výkonná moc: Výkonnou moc vykonává Rada ministrů, které předsedá předseda vlády.
Soudnictví: Soudní moc vykonávají Ústavní soud, Nejvyšší kasační soud, Účetní dvůr a Státní rada.
Samospráva
Itálie není federální stát, ale má systém samosprávy. Země je rozdělena na 20 regionů, které mají vlastní zákonodárné sbory a vlády. Regiony jsou dále rozděleny na provincie a obce.
Ústavní soud
Ústavní soud je nezávislý soudní orgán, který rozhoduje o ústavnosti zákonů a dalších právních předpisů. Má také pravomoc rozhodovat o střetech pravomocí mezi státem a regiony a o impeachmentu prezidenta republiky.
Ústavní změny
Ústavu lze změnit pouze ústavním zákonem, který musí být schválen oběma komorami parlamentu a následně potvrzen v referendu.
Význam
Ústava Italské republiky je základním dokumentem, který definuje strukturu a fungování italského státu. Zaručuje ochranu základních práv a svobod občanů a zajišťuje rovnováhu mezi různými větvemi moci. Ústava je symbolem italské demokracie a její principy jsou dodnes respektovány a ctěny.