Zpátky Domů

Článek | Zjistil.cz

Český název: Indické hnutí za nezávislost
Anglický název: Indian independence movement

Indické hnutí za nezávislost Indické hnutí za nezávislost byla série historických událostí s konečným cílem ukončit britskou nadvládu v Indii, známou také jako Britská Indie. Trvalo až do roku 1947. První nacionalistické revoluční hnutí za indickou nezávislost vzešlo z Bengálska. Později se zakořenilo v nově vytvořeném Indickém národním kongresu, jehož prominentní umírnění vůdci usilovali o právo ucházet se o zkoušky indické státní služby v Britské Indii, stejně jako o větší ekonomická práva pro domorodce. První polovina 20. století byla svědkem radikálnějšího přístupu k samosprávě. Fáze boje za nezávislost ve 20. letech 20. století byly charakterizovány vedením Mahátmy Gándhího a přijetím Gándhího politiky nenásilí a občanské neposlušnosti Kongresem. Někteří z předních stoupenců Gándhího ideologie byli Jawaharlal Nehru, Subhas Chandra Bose, Vallabhbhai Patel, Abdul Ghaffar Khan, Maulana Azad a další. Vlastenecké povědomí šířili intelektuálové jako Rabíndranáth Thákur, Subramania Bharati a Bankim Chandra Chattopadhyay. Ženské vůdkyně jako Sarojini Naidu, Vijaya Lakshmi Pandit, Pritilata Waddedar a Kasturba Gandhi prosazovaly emancipaci indických žen a jejich účast v boji za svobodu. Několik vůdců následovalo násilnější přístup, který se stal obzvláště populárním po Rowlattově zákoně, který umožňoval neurčité zadržování. Zákon vyvolal protesty po celé Indii, zejména v provincii Paňdžáb, kde byly násilně potlačeny při masakru v Jallianwala Bagh. Indické hnutí za nezávislost bylo v neustálém ideologickém vývoji. V podstatě antikoloniální, byl doplněn vizemi nezávislého hospodářského rozvoje se sekulární, demokratickou, republikánskou a občansko-liberální politickou strukturou. Po 30. letech 20. století nabylo hnutí silnou socialistickou orientaci. Vyvrcholilo indickým zákonem o nezávislosti z roku 1947, který ukončil svrchovanost Koruny a rozdělil Britskou Indii na Dominum Indie a Dominum Pákistán. Indie zůstala dominií Koruny až do 26. ledna 1950, kdy indická ústava založila Indickou republiku. Pákistán zůstal dominií až do roku 1956, kdy přijal svou první ústavu. V roce 1971 vyhlásil Východní Pákistán svou nezávislost jako Bangladéš.

Facebook Twitter