Sásánovská říše Sásánovská říše, známá také jako Druhá perská říše nebo Novo perská říše, byla poslední íránskou říší před ranými muslimskými výboji v 7. až 8. století n. l. Byla pojmenována po rodu Sásánovců a trvala přes čtyři století, od roku 224 do roku 651 n. l., což z ní dělá druhou nejdéle trvající perskou císařskou dynastii po Arsakovcích (Parthské říši). Sásánovská říše vystřídala Parthskou říši a znovu nastolila Peršany jako velmoc v pozdní antice po boku svého sousedního arcirivala, Římské říše (po roce 395 Byzantské říše). Říše skončila arabským dobytím Íránu. Říši založil Ardašír I., íránský vládce, který se dostal k moci, když Parthie oslabila v důsledku vnitřních sporů a válek s Římany. Po porážce posledního parthského šáhánšáha Artabana IV. v bitvě u Hormozdganu v roce 224 n. l. založil sásánovskou dynastii a vydal se obnovit odkaz achaimenovské říše rozšířením íránských držav. V největším územním rozsahu zahrnovala Sásánovská říše celý dnešní Írán a Irák a táhla se od Levanty po indický subkontinent a od jižní Arábie po Kavkaz a střední Asii. Období sásánovské vlády bylo vrcholem íránské civilizace, charakterizované složitou a centralizovanou vládní byrokracií a oživeným zoroastrismem jako legitimizační a sjednocující silou jejich vlády. Také stavěli velkolepé památky, veřejné práce a podporovali kulturní a vzdělávací instituce. Kulturní vliv říše se rozšířil daleko za její územní hranice – včetně západní Evropy, Afriky, Číny a Indie – a pomohl formovat evropské a asijské středověké umění. Po arabských výbojích zajistil vliv sásánovského umění, architektury, hudby, literatury a filozofie na islámskou kulturu šíření íránské kultury, znalostí a myšlenek po celém muslimském světě.
Facebook Twitter