Udržitelný rozvoj je organizační princip, který se snaží splnit cíle lidského rozvoje a zároveň umožnit přírodním systémům poskytovat nezbytné přírodní zdroje a ekosystémové služby lidem. Žádoucím výsledkem je společnost, kde životní podmínky a zdroje naplňují lidské potřeby, aniž by podkopávaly planetární integritu a stabilitu přírodního systému. Udržitelný rozvoj se snaží najít rovnováhu mezi hospodářským rozvojem, ochranou životního prostředí a sociální pohodou. Zpráva Brundtlandové z roku 1987 definovala udržitelný rozvoj jako „rozvoj, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval schopnost budoucích generací uspokojit své vlastní potřeby“. Koncept udržitelného rozvoje se dnes zaměřuje na hospodářský rozvoj, sociální rozvoj a ochranu životního prostředí pro budoucí generace. Udržitelný rozvoj byl poprvé institucionalizován v rámci Rio procesu, který byl zahájen na summitu Země v roce 1992 v Rio de Janeiro. V roce 2015 přijalo Valné shromáždění OSN (UNGA) Cíle udržitelného rozvoje (2015 až 2030) a vysvětlilo, jak jsou cíle integrované a nedělitelné pro dosažení udržitelného rozvoje na globální úrovni. 17 cílů UNGA řeší globální výzvy, včetně chudoby, nerovnosti, změny klimatu, degradace životního prostředí, míru a spravedlnosti. Udržitelný rozvoj je propojen s normativním konceptem udržitelnosti. UNESCO formulovalo rozdíl mezi těmito dvěma pojmy následovně: „Udržitelnost je často považována za dlouhodobý cíl (tj. udržitelnější svět), zatímco udržitelný rozvoj se týká mnoha procesů a cest, jak ho dosáhnout.“ Koncept udržitelného rozvoje byl kritizován různými způsoby. Zatímco někteří ho považují za paradoxní (nebo za oxymóron) a rozvoj považují za v podstatě neudržitelný, jiní jsou zklamáni nedostatkem pokroku, kterého bylo dosud dosaženo. Část problému spočívá v tom, že samotný „rozvoj“ není důsledně definován.
Facebook Twitter