Uzbekistán Uzbekistán je země ve Střední Asii. Sousedí s pěti zeměmi: Kazachstánem na severu, Kyrgyzstánem na severovýchodě, Tádžikistánem na jihovýchodě, Afghánistánem na jihu a Turkmenistánem na jihozápadě. Je jednou ze dvou zemí na světě, které nemají přístup k moři, spolu s Lichtenštejnskem. Uzbekistán je součástí turkického světa a členem Organizace turkických států. Úředním jazykem je uzbečtina, ale běžně se mluví a rozumí se rusky. Převládajícím náboženstvím je islám a většina Uzbeků jsou sunnitští muslimové. Prvními zaznamenanými osadníky na území dnešního Uzbekistánu byli východoíránští nomádi známí jako Skythové, kteří ve 8. až 6. století př. n. l. založili království v Chorezmu, Baktrii a Sogdianě a ve 3. století př. n. l. až 6. století n. l. ve Ferganě a Margiane. Území bylo začleněno do Achaimenovské říše a po období vlády Řecko-baktrijského království bylo ovládáno Parthskou říší a později Sásánovskou říší až do muslimského dobytí Persie v 7. století. Rané muslimské výboje a následná Samanidská říše obrátily většinu obyvatel na islám. Během tohoto období začala města bohatnout díky Hedvábné stezce a stala se centrem islámského zlatého věku. Místní dynastie Chórezmská byla zničena mongolskou invazí ve 13. století, což vedlo k nadvládě turkických národů. Timur (Tamerlán) založil ve 14. století Timuridskou říši. Jejím hlavním městem byl Samarkand, který se za vlády Ulug Bega stal centrem vědy a dal vzniknout timuridské renesanci. Území Timuridské dynastie byla v 16. století dobyta uzbeckými Šajbány. Výboje císaře Bábura na východ vedly k založení Mughalské říše v Indii. Celá Střední Asie byla během 19. století postupně začleněna do Ruské říše a Taškent se stal politickým centrem ruského Turkestánu. V roce 1924 vytvořila národní delimitace Uzbeckou sovětskou socialistickou republiku jako republiku Sovětského svazu. V roce 1991 vyhlásila nezávislost jako Republika Uzbekistán. Uzbekistán je sekulární stát s prezidentskou ústavní vládou. Skládá se z 12 regionů (vilajatů), města Taškent a jedné autonomní republiky Karakalpakstán. Přestože nevládní organizace označily Uzbekistán za "autoritářský stát s omezenými občanskými právy", po smrti prvního prezidenta Islama Karimova došlo za druhého prezidenta Uzbekistánu Šavkata Mirzijojeva k významným reformám. Díky těmto reformám se výrazně zlepšily vztahy se sousedními zeměmi Kyrgyzstánem, Tádžikistánem a Afghánistánem. Zpráva OSN z roku 2020 zjistila velký pokrok při dosahování cílů udržitelného rozvoje OSN. Uzbecká ekonomika postupně přechází k tržní ekonomice, přičemž zahraniční obchodní politika je založena na substituci dovozu. V září 2017 se měna země stala plně konvertibilní za tržní ceny. Uzbekistán je významným producentem a vývozcem bavlny. Díky gigantickým elektrárnám ze sovětské éry a dostatečným zásobám zemního plynu se Uzbekistán stal největším producentem elektřiny ve Střední Asii. V letech 2018 až 2021 získala republika rating suverénního úvěru BB− od společností Standard and Poor (S&P) a Fitch Ratings. Brookings Institution popsala Uzbekistán jako zemi s velkými likvidními aktivy, vysokým hospodářským růstem, nízkým státním dluhem a nízkým HDP na obyvatele. Uzbekistán je členem Společenství nezávislých států (SNS), Organizace spojených národů (OSN) a Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS).
Tádžikistán Umístění: Tádžikistán je vnitrozemský stát ve Střední Asii. Sousedí s Afghánistánem na jihu, Uzbekistánem na západě, Kyrgyzstánem na severu a Čínou na východě. Hlavní město: Hlavním městem a největším městem Tádžikistánu je Dušanbe. Území: Tádžikistán má rozlohu 142 326 km². Více než 90 % území pokrývají hory. Obyvatelstvo: V Tádžikistánu žije odhadem 10 077 600 obyvatel. Tádžikové tvoří většinu populace (84,3 %). Jazyky: Úředními jazyky Tádžikistánu jsou tádžičtina (národní jazyk) a ruština (mezinetnický jazyk). Mluví se zde také uzbečtina, kyrgyzština, turkmenština a další jazyky. Náboženství: Přibližně 96 % obyvatel Tádžikistánu vyznává islám, především sunnitský islám. Historie: Území dnešního Tádžikistánu bylo domovem několika starověkých kultur, včetně města Sarazm. Později zde vládly různé říše a dynastie, včetně Samanidské říše a Mongolské říše. V 19. století se Tádžikistán stal součástí Ruské říše a později Sovětského svazu. Nezávislost získal v roce 1991. Současnost: Tádžikistán je prezidentská republika s autoritářským režimem. Od roku 1994 zemi vládne prezident Emomali Rachmon. Země čelí rozsáhlé korupci a porušování lidských práv. Ekonomika: Tádžikistán je rozvojová země s přechodovou ekonomikou. Je silně závislá na remitencích, výrobě hliníku a bavlny. Mezinárodní vztahy: Tádžikistán je členem OSN, SNS, OBSE, OIC, ECO, SCO a CSTO. Je také partnerskou zemí NATO PfP.
Manipur: Stát v severovýchodní Indii Manipur je stát ležící v severovýchodní části Indie, jehož hlavním městem je Imphal. Sousedí se státy Nagaland na severu, Mizoram na jihu a Assam na západě. Dále hraničí s dvěma regiony Myanmaru, regionem Sagaing na východě a státem Chin na jihu. Rozloha státu je 22 327 km². Úředním a nejrozšířenějším jazykem je jazyk meitei (oficiálně známý jako manipuri). Používají ho původní obyvatelé, národ Meitei, a jako dorozumívací jazyk ho využívají i menší komunity, které hovoří různými tibetobarmskými jazyky. Manipur se nachází na křižovatce asijských ekonomických a kulturních výměn již více než 2 500 let. Tato výměna spojuje indický subkontinent a Střední Asii s jihovýchodní Asií, východní Asií, Sibiří, oblastmi v Arktidě, Mikronésií a Polynésií, což umožňuje migraci lidí, kultur a náboženství. Za dob britské nadvlády bylo království Manipur jedním z knížecích států. V letech 1917 až 1939 někteří obyvatelé Manipuru tlačili na knížecí vládce, aby zavedli demokracii. Koncem 30. let 20. století vyjednával knížecí stát Manipur s britskou správou o své preferenci zůstat součástí indického impéria, nikoli součástí Barmy, která se od Indie oddělovala. Tato jednání byla přerušena vypuknutím druhé světové války v roce 1939. 11. srpna 1947 podepsal mahárádža Budhachandra Akt o přistoupení, kterým se připojil k nové Indické unii. Později, 21. září 1949, podepsal Dohodu o sloučení, kterou se království sloučilo s Indií a stalo se tak státem kategorie C. Toto sloučení bylo později napadeno skupinami v Manipuru, protože bylo dokončeno bez konsenzu a pod nátlakem. Spor a rozdílné vize do budoucna vedly k 50leté vzpouře ve státě za nezávislost na Indii, stejně jako k opakovaným epizodám násilí mezi etnickými skupinami ve státě. V letech 2009 až 2018 si konflikt vyžádal životy více než 1 000 lidí. Národ Meitei tvoří asi 53 % populace státu Manipur, následují různé etnické skupiny Naga s 24 % a různé kmeny Kuki/Zo (známé také jako národ Chin-Kuki-Mizo) se 16 %. Etnické skupiny v Manipuru vyznávají různá náboženství. Podle sčítání lidu z roku 2011 jsou hlavním náboženstvím státu hinduismus a křesťanství. Mezi sčítáními lidu v Indii v letech 1961 a 2011 klesl podíl hinduistů ve státě z 62 % na 41 %, zatímco podíl křesťanů vzrostl z 19 % na 41 %. Manipur má především zemědělskou ekonomiku s významným potenciálem pro výrobu vodní energie. S ostatními oblastmi je spojen denními lety přes mezinárodní letiště Imphal, druhé největší v severovýchodní Indii. Manipur je domovem mnoha sportů a kolébkou klasického tance manipuri a je mu připisováno zavedení póla do Evropy.
Liturgický rok, také nazývaný církevní rok, křesťanský rok nebo kalendář, se skládá z cyklu liturgických období v křesťanských církvích, které určují, kdy se budou slavit svátky, včetně oslav svatých, a které části Písma se budou číst buď v ročním cyklu, nebo v cyklu několika let. S různými obdobími liturgického roku mohou být spojeny různé liturgické barvy. Data svátků se mezi jednotlivými církvemi poněkud liší, ačkoli posloupnost a logika jsou z velké části stejné. Advent Advent, což znamená "příchod", je období přípravy a očekávání příchodu Ježíše Krista. Začíná čtvrtou nedělí před Vánocemi a končí 24. prosince. Během adventu se věřící zaměřují na duchovní přípravu na Vánoce a oslavují příchod Ježíše Krista na svět. Adventní období je často spojováno s barvou fialovou, která symbolizuje pokání a přípravu. Vánoce Vánoce jsou obdobím oslav narození Ježíše Krista. Začínají 25. prosince a trvají dvanáct dní, až do svátku Zjevení Páně (6. ledna). Během vánočního období se věřící radují z příchodu Ježíše Krista a slaví jeho narození. Vánoční období je často spojováno s barvou bílou, která symbolizuje čistotu a radost. Postní doba Postní doba je obdobím pokání a přípravy na Velikonoce. Začíná Popeleční středou a trvá čtyřicet dní (bez nedělí). Během postní doby se věřící zaměřují na duchovní disciplínu, modlitbu a půst. Postní období je často spojováno s barvou fialovou, která symbolizuje pokání a přípravu. Velikonoce Velikonoce jsou obdobím oslav Ježíšova zmrtvýchvstání. Začínají Květnou nedělí a trvají padesát dní, až do svátku Letnic (Pentekoste). Během velikonočního období se věřící radují z Ježíšova vítězství nad smrtí a slaví jeho zmrtvýchvstání. Velikonoční období je často spojováno s barvou bílou, která symbolizuje vítězství a radost. Bílá neděle Bílá neděle je první neděle po Velikonocích a je také známá jako Neděle Božího milosrdenství. Je to svátek, který oslavuje Boží milosrdenství a odpuštění. Bílá neděle je často spojována s barvou bílou, která symbolizuje čistotu a nový začátek. Svatodušní období Svatodušní období je obdobím oslav seslání Ducha svatého. Začíná o Letnicích (Pentekoste) a trvá deset dní. Během svatodušního období se věřící zaměřují na dary Ducha svatého a slaví jeho příchod do církve. Svatodušní období je často spojováno s barvou červenou, která symbolizuje oheň a sílu Ducha svatého. Po sv. Trojici Období po sv. Trojici je obdobím, které následuje po svatodušním období a trvá až do Adventu. Je to období růstu a duchovního rozvoje. Období po sv. Trojici je často spojováno s barvou zelenou, která symbolizuje růst a život. Kromě těchto hlavních období zahrnuje liturgický rok také různé svátky a památky, které oslavují život a dílo Ježíše Krista, Panny Marie a svatých. Tyto svátky a památky se mohou v různých církvích lišit, ale obecně slouží k tomu, aby věřící prohloubili svou víru a spojili se s Bohem. Liturgický rok je důležitou součástí křesťanského života. Poskytuje rámec pro duchovní růst a vývoj a pomáhá věřícím slavit víru a spojovat se s Bohem.
Vědecké vydavatelství Scientific Research Publishing (SCIRP)
SCIRP je akademické vydavatelství, které se zaměřuje na vydávání elektronických časopisů, sborníků z konferencí a vědeckých antologií s otevřeným přístupem. Tyto publikace jsou však považovány za sporné z hlediska kvality.
SCIRP nabízí přes 240 časopisů s otevřeným přístupem v angličtině, které pokrývají oblasti vědy, technologie, obchodu, ekonomiky a medicíny. Vydavatelství je obviňováno z používání e-mailového spamu k oslovování autorů a vyzývání k zasílání příspěvků.
Přestože má SCIRP adresu v jižní Kalifornii, podle Jeffreyho Bealla se jedná o čínskou společnost. V roce 2014 došlo k hromadné rezignaci redakční rady jednoho z časopisů společnosti, Advances in Anthropology. Odcházející šéfredaktor o vydavateli řekl: "Pro ně šlo jen o vydělávání peněz. My jsme byli jen jejich 'předvoj'."
Charakteristika SCIRP
Predátorský vydavatel: SCIRP je považován za predátorského vydavatele, který klade důraz na zisk a méně na kvalitu publikací.
Otevřený přístup: Všechny časopisy SCIRP jsou přístupné online bezplatně.
Časopisy s nízkou kvalitou: Mnohé časopisy vydávané SCIRP mají nízkou vědeckou kvalitu a jsou často kritizovány za nedostatečný recenzní proces.
E-mailový spam: SCIRP používá e-mailový spam k oslovování potenciálních autorů a vyzývání k zasílání příspěvků.
Čínská společnost: Přestože má SCIRP adresu v Kalifornii, je považován za čínskou společnost.
Dopady vydávání predátorských časopisů
Predátorské vydavatelství má negativní dopad na vědeckou komunitu. Může vést k:
Šíření nekvalitních výzkumů: Predátorské časopisy publikují studie, které nebyly podrobeny přísnému recenznímu procesu, což může vést k šíření nepravdivých nebo zavádějících informací.
Podkopávání důvěryhodnosti vědy: Predátorské vydavatelství podkopává důvěru veřejnosti ve vědecký výzkum, protože může být obtížné odlišit kvalitní vědu od nekvalitní.
Plýtvání penězi: Autoři, kteří publikují v predátorských časopisích, často platí poplatky za publikování, aniž by získali adekvátní hodnotu za své peníze.
Jak rozpoznat predátorské vydavatele
Existuje několik znaků, podle kterých lze rozpoznat predátorské vydavatele:
Slibují rychlé zveřejnění bez přísného recenzního procesu.
Vyžadují vysoké poplatky za publikování.
Používají e-mailový spam k oslovování potenciálních autorů.
Mají špatnou reputaci v akademické komunitě.
Nemají transparentní proces recenzí.
Jejich časopisy nejsou indexovány v renomovaných databázích.
Závěr
SCIRP je kontroverzní vydavatelství, které bylo obviňováno z predátorských praktik. Autoři by měli být při předkládání svých prací do časopisů SCIRP opatrní a pečlivě zvážit jejich pověst a kvalitu.
Ochrana soukromí a právo na ochranu osobních údajů Zákony o ochraně soukromí a právo na ochranu osobních údajů poskytují právní rámec pro získávání, používání a uchovávání údajů o fyzických osobách. Tyto zákony popisují práva fyzických osob kontrolovat, kdo jejich údaje používá. To obvykle zahrnuje právo získat podrobnosti o tom, jaké údaje jsou uloženy, za jakým účelem a požádat o jejich vymazání, pokud již tento účel není dán. Více než 80 zemí a nezávislých území, včetně téměř všech zemí v Evropě a mnoha v Latinské Americe a Karibiku, Asii a Africe, přijalo komplexní zákony na ochranu údajů. Evropská unie má Obecné nařízení o ochraně údajů (GDPR), které je v platnosti od 25. května 2018. Spojené státy jsou známé tím, že nepřijaly komplexní zákon o ochraně soukromí, ale spíše přijaly omezené odvětvové zákony v některých oblastech, jako je zákon o ochraně soukromí spotřebitelů v Kalifornii (CCPA).
CCCP Fedeli alla Linea CCCP Fedeli alla Linea, zkráceně CCCP, byla italská hudební skupina, kterou v roce 1982 v Berlín založili zpěvák Giovanni Lindo Ferretti a kytarista Massimo Zamboni. Styl kapely její členové sami definovali jako "Musica Melodica Emiliana—Punk Filosovietico" ("Emilská melodická hudba—proruský punk"). Název CCCP vychází z cyrilice pro SSSR, ruskou zkratku pro Svaz sovětských socialistických republik, i když se vyslovuje podle italské fonetiky. CCCP se vymanili ze stereotypů punkového rocku a dosáhli žánrově nezařaditelného souběhu militantního rocku, industriální hudby, folku, electropopu, hudby Blízkého východu a dokonce i komorní hudby, přičemž svými texty zprostředkovali ponurou vizi lidstva a do svých živých vystoupení vnášeli prvky expresionistického divadla a existenciální filozofie. Dílo CCCP ovlivnilo desítky umělců, jako jsou Marlene Kuntz, Massimo Volume a Offlaga Disco Pax.
Vojenské jednotky a organizace Podřízený prvek Střelci / Posádka Četa Družstvo / Hlídka Četa / Oddíl / Letka Štáb / Útvar Jednotka Rota / Baterie / Eskadra Prapor / Eskadra / Kohorta Pluku / Skupina Svaz Brigáda / Skupina / Křídlo Divize / Legión Sbor Velitelství Polní armáda / Velitelství Skupina armád / Fronta Oblast / Divadlo Dočasné Oddíl Hlídka Polní síly Úkolové uskupení Brigádní skupina Létající kolona Bojové velení Bojový tým pluku Taktická skupina praporu Bojová skupina Skupina armád Bojový tým Podjednotka nebo podpodjednotka je podřízený prvek pod úrovní čety u jednotek nebo podjednotek velikosti roty, které obvykle nemusí být samostatně identifikovány v autorizačních dokumentech jménem, číslem nebo písmenem. Střelci, čety, posádky, družstva a hlídky jsou typicky podpodjednotky.
Dvanáctihodinový formát času rozděluje 24 hodin dne na dvě části: dopoledne (latinsky ante meridiem, zkracováno a.m.) a odpoledne (latinsky post meridiem, zkracováno p.m.). Každá část obsahuje 12 hodin očíslovaných od 12 (označuje 0 hodin), 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11. Dvanáctihodinový formát vznikl ve 2. tisíciletí př. n. l. a do současné podoby se vyvinul v 16. století. Dvanáctihodinový formát času se používá v mnoha anglicky mluvících zemích a bývalých britských koloniích, stejně jako v několika dalších zemích. Neexistuje jednotná konvence, jak by měl být označován poledne a půlnoc. V anglicky mluvících zemích se "12 p.m." používá pro poledne, zatímco "12 a.m." znamená půlnoc. Tabulka převodu | Dvanáctihodinový formát | Čtyřiadvacetihodinový formát | |---|---| | 12:00 a.m. | 00:00 | | 12:01 a.m. | 00:01 | | 1:00 a.m. | 01:00 | | 11:00 a.m. | 11:00 | | 11:59 a.m. | 11:59 | | 12:00 p.m. | 12:00 | | 12:01 p.m. | 12:01 | | 1:00 p.m. | 13:00 | | 11:00 p.m. | 23:00 | | 11:59 p.m. | 23:59 | | Půlnoc | 24:00 (00:00) | Zmatek v poledne a o půlnoci Označení poledne a půlnoci může být matoucí. V některých zemích se pro poledne používá "12 p.m.", zatímco v jiných se používá "12 noon". Pro půlnoc se může používat "12 a.m." nebo "24:00".
Colorado Colorado je stát na západě Spojených států, který se nachází v podhůří Skalnatých hor. Je osmou největší a 21. nejlidnatější zemí USA. V roce 2023 zde žilo odhadem 5 877 610 obyvatel. Oblast byla obydlena domorodými Američany a jejich předky po dobu nejméně 13 500 let. Východní okraj Skalnatých hor byl hlavní migrační trasou pro rané národy, které se šířily po celé Americe. V roce 1848 byla většina oblasti připojena ke Spojeným státům smlouvou z Guadalupe Hidalgo. Zlatá horečka v Pike's Peak v letech 1858–1862 přilákala mnoho osadníků. 28. února 1861 podepsal americký prezident James Buchanan zákon o vytvoření Coloradského teritoria a 1. srpna 1876 podepsal prezident Ulysses S. Grant prohlášení 230, které přijalo Colorado do Unie jako 38. stát. Název "Colorado" pochází ze španělštiny a znamená "zbarvený do ruda" nebo "rudý". Colorado je přezdíváno "stát století", protože se stalo státem století (a čtyři týdny) po podpisu Deklarace nezávislosti Spojených států. Colorado sousedí s Wyomingem na severu, Nebraskou na severovýchodě, Kansasem na východě, Oklahomou na jihovýchodě, Novým Mexikem na jihu, Utahem na západě a dotýká se Arizony na jihozápadě ve Four Corners. Colorado je známé svou krajinou hor, lesů, vysokých plání, stolových hor, kaňonů, náhorních plošin, řek a pouští. Je to jeden z horských států a často je považován za součást jihozápadu Spojených států. Vysoké pláně Colorada lze považovat za součást středozápadních Spojených států. Denver je hlavním městem, nejlidnatějším městem a centrem městského koridoru Front Range. Colorado Springs je druhé nejlidnatější město. Obyvatelé státu jsou známí jako Coloradané, ačkoli se občas používá zastaralý výraz "Coloradoan". Hlavními odvětvími ekonomiky jsou vláda a obrana, těžba, zemědělství, cestovní ruch a stále více i jiné druhy výroby. Vzhledem ke zvyšujícím se teplotám a snižující se dostupnosti vody se očekává, že ekonomiky zemědělství, lesnictví a cestovního ruchu v Coloradu budou silně ovlivněny změnou klimatu.