Vancouver je největší město v Britské Kolumbii a třetí největší metropolitní oblast v Kanadě. Nachází se v oblasti Lower Mainland na pobřeží Tichého oceánu. Historie První osídlení Vancouveru začalo před více než 10 000 lety domorodými národy Squamish, Musqueam a Tsleil-Waututh. Moderní město vzniklo kolem místa provizorní hospody na západním okraji Hastings Mill, kterou 1. července 1867 postavil majitel Gassy Jack. Gastown steam clock označuje původní místo. Gastown byl později oficiálně registrován jako město nazvané Granville, Burrard Inlet. V roce 1886 bylo město přejmenováno na "Vancouver" v rámci dohody s Canadian Pacific Railway. Geografie Vancouver se nachází na poloostrově Burrard Inlet a má rozlohu 123,63 km². Nejvyšším bodem je Little Mountain (152 m) a nejnižším bodem je hladina moře (0 m). Populace Podle sčítání lidu z roku 2021 má Vancouver 662 248 obyvatel, což z něj činí nejlidnatější město v Britské Kolumbii a třetí nejlidnatější město v Kanadě. Hustota zalidnění je 5 749,9 obyvatel na km², což je nejvyšší v Kanadě. Ekonomika Vancouver je důležitým ekonomickým centrem. Jeho největším průmyslovým odvětvím je lesnictví, ale významný je také cestovní ruch. Město je také známé jako centrum filmové produkce, kterému se přezdívá "Hollywood North". Kultura Vancouver je multikulturní město s velkou rozmanitostí etnických skupin a jazyků. Je domovem mnoha muzeí, galerií a divadel. V roce 2010 se zde konaly Zimní olympijské a paralympijské hry. Doprava Vancouver má rozsáhlou síť veřejné dopravy, která zahrnuje autobusy, vlaky SkyTrain a trajekty. Město je také důležitým přístavem a mezinárodním letištěm. Životní prostředí Vancouver se snaží stát nejzelenějším městem na světě. Město má řadu iniciativ zaměřených na udržitelnost, jako je používání obnovitelných zdrojů energie a snižování emisí uhlíku.
Čtyři světové strany
Čtyři světové strany jsou hlavní směry na kompasu: sever, jih, východ a západ. Značí se písmeny S, J, V a Z.
Vedlejší světové strany
Mezi světovými stranami jsou vedlejší světové strany: severovýchod (SV), jihovýchod (JV), jihozápad (JZ) a severozápad (SZ).
Střední vedlejší světové strany
Mezi světovými a vedlejšími světovými stranami jsou střední vedlejší světové strany. Těch je osm:
západ-severozápad (ZSZ)
sever-severozápad (SSZ)
sever-severovýchod (SSV)
východ-severovýchod (VSV)
východ-jihovýchod (VJV)
jih-jihovýchod (JJV)
jih-jihozápad (JJZ)
západ-jihozápad (ZJZ)
Body kompasu
Mezi světovými stranami jsou body kompasu. Ty se označují úhlem azimutu.
Gaussova optika je metoda v geometrické optice, která popisuje chování světelných paprsků v optických soustavách pomocí paraxiální aproximace. Při ní se uvažují pouze paprsky, které svírají malé úhly s optickou osou soustavy. V této aproximaci lze trigonometrické funkce vyjádřit jako lineární funkce úhlů.
Gaussova optika se používá pro soustavy, ve kterých jsou všechny optické plochy buď ploché, nebo jsou částmi koule. V takovém případě lze jednoduše explicitně vyjádřit parametry zobrazovací soustavy, jako jsou ohnisková vzdálenost, zvětšení a jas, z hlediska geometrických tvarů a materiálových vlastností jednotlivých prvků.
Gaussova optika je pojmenována po matematikovi a fyzikovi Carlu Friedrichu Gaussovi, který ukázal, že optickou soustavu lze charakterizovat řadou hlavních bodů, které umožňují vypočítat její optické vlastnosti.
Hlavní body optické soustavy
Hlavní body jsou zvláštní body v optické soustavě, které určují její optické vlastnosti. Jsou to:
Předmětový hlavní bod (H): bod, ve kterém se protínají paprsky vycházející z předmětu a rovnoběžné s optickou osou
Obrazový hlavní bod (H'): bod, ve kterém se protínají paprsky vycházející z předmětu a rovnoběžné s optickou osou po průchodu soustavou
Předmětová ohnisková rovina (F): rovina procházející předmětovým hlavním bodem a kolmá k optické ose
Obrazová ohnisková rovina (F'): rovina procházející obrazovým hlavním bodem a kolmá k optické ose
Ohnisková vzdálenost (f): vzdálenost mezi předmětovou a obrazovou ohniskovou rovinou
Vztahy mezi hlavními body
Mezi hlavními body platí následující vztahy:
H'F' = -f
HF = f
HH' = 2f
Zobrazovací rovnice
Zobrazovací rovnice je rovnice, která určuje polohu obrazu v optické soustavě. Zní:
```
1/p + 1/q = 1/f
```
kde:
p je vzdálenost předmětu od předmětového hlavního bodu
q je vzdálenost obrazu od obrazového hlavního bodu
f je ohnisková vzdálenost
Zvětšení
Zvětšení je poměr velikosti obrazu k velikosti předmětu. Zní:
```
M = -q/p
```
kde:
M je zvětšení
q je vzdálenost obrazu od obrazového hlavního bodu
p je vzdálenost předmětu od předmětového hlavního bodu
Jas
Jas je poměr intenzity světla v obraze k intenzitě světla v předmětu. Zní:
```
B = M^2
```
kde:
B je jas
M je zvětšení
Grande Vitória Film Grande Vitória je brazilské sportovní drama z roku 2014 natočené podle knihy Aprendiz de Samurai od Maxe Trombiniho. Režíroval ho Stefano Capuzzi Lapietra a hrají v něm Caio Castro a Sabrina Sato. Vypráví skutečný příběh judisty Maxe Trombiniho, který měl skromné a těžké dětství. Díky judu se dostal k zásadám bojových umění a naučil se zvládat své emoce. Následně si vybudoval kariéru a stal se jedním z nejlepších trenérů juda v Brazílii.
Illyricum je název, který může odkazovat na: Illyria Illyria byla oblast v jihovýchodní Evropě ve starověku, kterou obývali staří Illyrové. Illyricum (římská provincie) Illyricum byla římská provincie, která existovala v letech 27 př. n. l. až 69/79 n. l. Diecéze Illyricum Diecéze Illyricum byla diecézí pozdně římské říše. Pretoriánská prefektura Illyricum Pretoriánská prefektura Illyricum byla jednou ze čtyř pretoriánských prefektur, na které byla pozdně římská říše rozdělena. Illyrijské provincie Illyrijské provincie byly autonomní provincií Francie během prvního francouzského císařství v letech 1809-1814. Illyricum sacrum Illyricum sacrum je klasické osmisvazkové historické dílo, které bylo vydáno v letech 1751 až 1819.
Král cikánů Film "Král cikánů" z roku 1978 vypráví příběh Stevea Tena a jeho cikánské rodiny. Film natočil režisér Frank Pierson podle stejnojmenné knihy Petera Maase z roku 1975. Hlavní roli Stevea Tena ztvárnil Eric Roberts, který si zde odbyl svůj filmový debut. Dalšími hvězdami filmu jsou Sterling Hayden, Shelley Winters, Susan Sarandon, Brooke Shields, Annette O'Toole a Judd Hirsch. Film byl původně zamýšlen jako režijní počin Petera Bogdanovicha, ale nakonec se režie ujal Frank Pierson. Scénář napsal sám Pierson podle Maasovi knihy. Příběh začíná ve 40. letech 20. století, kdy Steve Ten opouští svou rodinu a vydává se do světa. Po letech se vrací domů jako úspěšný podnikatel a snaží se obnovit vztahy se svou rodinou. Jeho návrat však vyvolává rozruch a rozpory v rodině. Jeho otec, Daco, je respektovaný cikánský vůdce, který odmítá Stevovy peníze a způsoby. Jeho sestra, Rose, je svobodná matka, která zápasí s chudobou a alkoholem. Steve se snaží rodině pomoci, ale jeho dobré úmysly narážejí na překážky. Daco odmítá přijmout jeho pomoc a Rose se potýká se svými démony. Steve se nakonec ocitá rozpolcený mezi svým vlastním světem a světem své rodiny. Film zkoumá témata rodiny, identity a kulturních střetů. Ukazuje rozdíly mezi tradičním cikánským způsobem života a moderní americkou společností. Film byl kriticky oceňován za své silné herecké výkony a citlivé zachycení cikánské kultury. Byl nominován na dva Oscary, za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli (Sterling Hayden) a nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli (Shelley Winters).
Národní registr historických míst (NRHP) ve Spojených státech klasifikuje své památky podle různých typů nemovitostí. Uvedené nemovitosti obecně spadají do jedné z pěti kategorií, i když existují zvláštní úvahy pro jiné typy nemovitostí, které nespadají do těchto pěti širokých kategorií nebo spadají do specializovanějších podkategorií. Pět obecných kategorií nemovitostí NRHP jsou: budova, okres, předmět, místo a stavba. Budovy jsou jednotlivé stavby, které jsou trvale připojeny k zemi. Mohou to být obytné domy, komerční budovy, vládní budovy, náboženské budovy nebo jiné typy budov. Okresy jsou oblasti, které obsahují skupinu budov, které jsou historicky nebo architektonicky významné. Okresy mohou být velké nebo malé a mohou zahrnovat různé typy budov, jako jsou domy, obchody, školy a kostely. Předměty jsou movité předměty, které jsou historicky nebo archeologicky významné. Předměty mohou být cokoli od nábytku a uměleckých děl až po stroje a vozidla. Místa jsou místa, která jsou historicky nebo archeologicky významná. Místa mohou být místa bitev, archeologická naleziště nebo přírodní oblasti. Stavby jsou umělé stavby, které nejsou budovami, okresy, předměty nebo místy. Stavby mohou být mosty, přehrady, sochy nebo jiné typy umělých struktur. Kromě těchto pěti obecných kategorií existují také zvláštní úvahy pro jiné typy nemovitostí, které do těchto kategorií nespadají. Například NRHP může uvést celou historickou čtvrť jako jednu nemovitost, i když čtvrť obsahuje různé typy budov. NRHP může také uvést skupinu budov, které jsou spojeny společným tématem nebo historií, jako jednu nemovitost, i když budovy nejsou fyzicky propojeny. NRHP také používá systém subkategorií, aby dále klasifikoval své záznamy. Například kategorie budov může být dále rozdělena na podkategorie, jako jsou rezidenční budovy, komerční budovy a vládní budovy. Kategorie okresů může být dále rozdělena na podkategorie, jako jsou historické čtvrti a archeologické okresy. Kategorie předmětů může být dále rozdělena na podkategorie, jako jsou nábytek, umělecká díla a stroje. Kategorie míst může být dále rozdělena na podkategorie, jako jsou místa bitev a archeologická naleziště. Kategorie staveb může být dále rozdělena na podkategorie, jako jsou mosty, přehrady a sochy. Systém klasifikace NRHP je komplexní a pružný, což umožňuje NRHP uvádět širokou škálu historicky a architektonicky významných nemovitostí.
Práva jsou právní, sociální nebo etické zásady svobody nebo nároku. Jsou to tedy základní normativní pravidla o tom, co je lidem dovoleno nebo co jim dlužíme podle nějakého právního systému, společenské úmluvy nebo etické teorie. Práva jsou zásadní důležitosti v oborech jako právo a etika, zejména v teoriích spravedlnosti a deontologie. Historie společenských konfliktů často zahrnovala pokusy definovat a redefinovat práva. Podle Stanfordské encyklopedie filozofie "práva utvářejí formu vlád, obsah zákonů a podobu morálky, jak je v současnosti vnímána".
Teoretická rozlišení
Nároková práva a práva na svobodu: Nároková práva zavazují někoho jiného k tomu, aby něco udělal nebo nedělal (např. právo na vzdělání). Práva na svobodu naopak zakazují někomu jinému, aby člověku bránil v tom, co dělá (např. právo na svobodu projevu).
Individuální a skupinová práva: Individuální práva jsou práva jednotlivců, zatímco skupinová práva jsou práva skupin lidí (např. práva národnostních menšin).
Přirozená práva a zákonná práva: Přirozená práva se považují za inherentní a neměnná práva všech lidí, zatímco zákonná práva jsou práva udělená a chráněná právními systémy.
Negativní a pozitivní práva: Negativní práva chrání lidi před zasahováním ostatních (např. právo na soukromí), zatímco pozitivní práva vyžadují, aby ostatní jednali určitým způsobem (např. právo na zdravotní péči).
Lidská práva: Lidská práva jsou základní práva a svobody, které mají všichni lidé, bez ohledu na jejich rasu, pohlaví, národnost, náboženství nebo jiné charakteristiky.
Občanská a politická práva: Občanská práva chrání jednotlivce před zásahy státu (např. právo na spravedlivý proces), zatímco politická práva umožňují jednotlivcům účastnit se politického procesu (např. právo volit).
Ekonomická, sociální a kulturní práva: Ekonomická práva se týkají ekonomických potřeb lidí (např. právo na práci), sociální práva se týkají sociální péče (např. právo na vzdělání) a kulturní práva se týkají kulturního vyjádření (např. právo na svobodu projevu).
Práva podle příjemce
Obžalovaní: Práva obžalovaných v trestním řízení (např. právo na právníka).
Zvířata: Práva zvířat (např. právo na ochranu před týráním).
Děti: Práva dětí (např. právo na vzdělání).
Spotřebitelé: Práva spotřebitelů (např. právo na bezpečné výrobky).
Věřitelé: Práva věřitelů (např. právo na splacení dluhu).
Neslyšící: Práva neslyšících (např. právo na tlumočníka).
Handicapovaní: Práva osob se zdravotním postižením (např. právo na přístupnost).
Senioři: Práva seniorů (např. právo na důchod).
Zemědělci: Práva zemědělců (např. právo na spravedlivou cenu za plodiny).
Plod: Práva plodu (např. právo na život).
Lidé: Práva všech lidí (např. právo na důstojnost).
Domorodci: Práva domorodých obyvatel (např. právo na sebeurčení).
Intersexuálové: Práva intersexuálů (např. právo na uznání pohlavní identity).
Králové: Práva králů (např. právo vládnout).
LGBT: Práva LGBT osob (např. právo na rovnost manželství).
Transgender osoby: Práva transgender osob (např. právo na změnu pohlaví).
Muži: Práva mužů (např. právo na otcovskou dovolenou).
Menšiny: Práva menšin (např. právo na ochranu před diskriminací).
Rodiče: Práva rodičů (např. právo vychovávat své děti).
Otcové: Práva otců (např. právo na styk s dítětem).
Matky: Práva matek (např. právo na mateřskou dovolenou).
Pacienti: Práva pacientů (např. právo na informovaný souhlas).
Rolníci: Práva rolníků (např. právo na půdu).
Rostliny: Práva rostlin (např. právo na ochranu před poškozením).
Vězni: Práva vězňů (např. právo na humánní zacházení).
Roboti: Práva robotů (např. právo na uznání jako osoby).
Státy: Práva států (např. právo na sebeobranu).
Studenti: Práva studentů (např. právo na vzdělání).
Oběti: Práva obětí (např. právo na odškodnění).
Ženy: Práva žen (např. právo na rovnost).
Dělníci: Práva dělníků (např. právo na bezpečnou práci).
Mládež: Práva mládeže (např. právo na vzdělání).
Další skupiny práv
Právo na shromažďování: Právo lidí shromažďovat se pokojně.
Právo na sdružování: Právo lidí zakládat a připojovat se k organizacím.
Právo na azyl: Právo lidí hledat azyl v jiné zemi.
Občanské svobody: Práva, která chrání jednotlivce před zásahy státu, jako je právo na svobodu projevu, právo na soukromí a právo na spravedlivý proces.
Digitální práva: Práva související s využíváním digitálních technologií, jako je právo na přístup k internetu a právo na ochranu osobních údajů.
Právo na spravedlivý proces: Právo lidí na spravedlivý a nestranný proces, pokud jsou obviněni z trestného činu.
Právo na jídlo: Právo lidí na dostatek jídla.
Právo na volný pohyb: Právo lidí cestovat a žít, kde chtějí.
Právo na zdraví: Právo lidí na přístup ke zdravotní péči.
Právo na bydlení: Právo lidí na přiměřené bydlení.
Jazyková práva: Práva související s používáním jazyků, jako je právo používat svůj mateřský jazyk a právo na tlumočníka.
Právo na volný pohyb: Právo lidí cestovat a žít, kde chtějí.
Právo na vlastnictví: Právo lidí vlastnit a užívat majetek.
Právo na opravu: Právo lidí na opravu svého majetku.
Reprodukční práva: Práva související s reprodukcí, jako je právo na antikoncepci a právo na potrat.
Právo na odpočinek a volný čas: Právo lidí na odpočinek a volný čas.
Právo na sebeobranu: Právo lidí bránit sebe i ostatní.
Právo na sebeurčení národů: Právo národů na sebeurčení, včetně práva na nezávislost.
Práva na sexualitu: Práva související se sexualitou, jako je právo na soukromí a právo na svobodný souhlas.
Právo na svobodu projevu: Právo lidí vyjadřovat své názory a myšlenky.
Právo na vodu a hygienu: Právo lidí na přístup k čisté vodě a hygienickým zařízením.
Práva
Teoreticky se práva dělí na:
Práva nároková a svobodová
Nároková práva: Stát má povinnost jednat určitým způsobem (např. zajistit důchod).
Svobodová práva: Stát nesmí jednat určitým způsobem (např. omezovat svobodu slova).
Práva individuální a skupinová
Individuální práva: Nárokují se jednotlivé osoby (např. právo na život).
Skupinová práva: Nárokují se skupiny osob (např. právo národů na sebeurčení).
Práva přirozená a práva právní
Přirozená práva: Mají je všichni lidé bez ohledu na zákony (např. právo na život).
Právní práva: Vyplývají z právních předpisů (např. právo volit).
Práva negativní a pozitivní
Negativní práva: Stát nesmí zasahovat do jejich výkonu (např. právo na život).
Pozitivní práva: Stát má povinnost zajistit jejich výkon (např. právo na vzdělání).
Lidská práva
Práva, která má každý člověk bez ohledu na původ, rasu, pohlaví, národnost nebo náboženství.
Dělí se na:
Občanská a politická práva (např. právo na život, svoboda slova)
Hospodářská, sociální a kulturní práva (např. právo na práci, právo na vzdělání)
Tři generace práv
První generace: Občanská a politická práva (18. století)
Druhá generace: Hospodářská, sociální a kulturní práva (19. století)
Třetí generace: Práva na solidaritu, mír a rozvoj (20. století)
Práva podle subjektu
Obvinění
Zvířata
Děti
Spotřebitelé
Věřitelé
Neslyšící
Zdravotně postižení
Senioři
Zemědělci
Plody
Lidé
Domorodí obyvatelé
Intersexuálové
Králové
LGBT
Transgender osoby
Muži
Menšiny
Rodiče
Otcové
Matky
Pacienti
Rolníci
Rostliny
Vězni
Roboti
Státy
Studenti
Oběti
Ženy
Pracovníci
Mladí
Další skupiny práv
Právo na shromažďování
Právo na sdružování
Právo na azyl
Občanské svobody
Digitální práva
Právo na spravedlivý proces
Právo na jídlo
Právo na svobodné cestování
Právo na zdraví
Právo na bydlení
Jazyková práva
Právo na volný pohyb
Právo na majetek
Právo na nápravu
Právo na reprodukci
Právo na odpočinek a volný čas
Právo na sebeobranu
Právo na sebeurčení národů
Právo na sexualitu
Právo na svobodu projevu
Právo na vodu a hygienu
Skupinová práva
Jsou to práva, která náleží skupině jako celku, nikoli jednotlivým jejím členům. Historicky byla skupinová práva využívána jak k omezování, tak k usnadňování individuálních práv. Koncept skupinových práv je stále kontroverzní.
Práva
Teoretické rozdíly
Práva se dělí na:
Nároková práva: Práva, která člověk může uplatňovat vůči jiným lidem nebo institucím.
Svobody: Práva, která chrání člověka před zasahováním ze strany jiných lidí nebo institucí.
Práva mohou být také rozdělena podle toho, zda patří:
Jednotlivcům: Práva, která patří každému člověku zvlášť.
Skupinám: Práva, která patří skupinám lidí, jako jsou národy, menšiny nebo náboženské komunity.
Přirozená práva a právní práva
Přirozená práva: Práva, která jsou považována za vrozená a neměnná. Nejsou závislá na zákonech nebo zvycích žádné konkrétní kultury nebo vlády.
Právní práva: Práva, která jsou udělena člověku právním systémem. Mohou být změněna, zrušena nebo omezena lidskými zákony.
Negativní a pozitivní práva
Negativní práva: Práva, která chrání člověka před zasahováním ze strany jiných lidí nebo institucí. Například právo na život, svobodu a majetek.
Pozitivní práva: Práva, která vyžadují, aby jiné osoby nebo instituce něco pro člověka udělaly. Například právo na vzdělání, zdravotní péči a sociální zabezpečení.
Lidská práva
Lidská práva jsou práva, která patří každému člověku bez ohledu na jeho rasu, náboženství, pohlaví, národnost nebo jiné vlastnosti. Patří mezi ně:
Občanská a politická práva: Práva, která chrání jednotlivce před zasahováním ze strany vlády, jako je právo na svobodu projevu, shromažďování a volební právo.
Ekonomická, sociální a kulturní práva: Práva, která zajišťují jednotlivci základní životní podmínky, jako je právo na práci, vzdělání a zdravotní péči.
Práva podle příjemce
Práva mohou být také rozdělena podle toho, kdo je jejich příjemcem:
Obžalovaní
Zvířata
Děti
Spotřebitelé
Věřitelé
Neslyšící
Zdravotně postižení
Starší osoby
Zemědělci
Plody
Lidé
Domorodci
Intersexuálové
Králové
LGBT
Transgender
Muži
Menšiny
Rodiče
Otcové
Matky
Pacienti
Rolníci
Rostliny
Vězni
Roboti
Státy
Studenti
Oběti
Ženy
Pracovníci
Mládež
Další skupiny práv:
Další skupiny práv
Kromě výše uvedených práv existuje ještě mnoho dalších skupin práv, například:
Právo na shromažďování
Právo na sdružování
Právo na azyl
Občanské svobody
Digitální práva
Právo na spravedlivý proces
Právo na jídlo
Právo na svobodný pohyb
Právo na zdraví
Právo na bydlení
Jazyková práva
Právo na volný pohyb
Právo na majetek
Právo na opravu
Reprodukční práva
Právo na odpočinek a volný čas
Právo na sebeobranu
Právo na sebeurčení národů
Právo na sexualitu
Právo na svobodu projevu
Právo na vodu a sanitace
Součást série o liberalismu
Práva jsou nedílnou součástí liberalismu, politické filozofie, která klade důraz na individuální svobodu a rovnost.
Historie
Koncept práv se vyvíjel v průběhu staletí. Byl ovlivněn různými filozofy a politickými mysliteli, včetně:
John Locke
Jean-Jacques Rousseau
Thomas Jefferson
Karl Marx
John Stuart Mill
Současné debaty
O právech se dnes vede mnoho debat. Někteří lidé věří, že práva jsou vrozená a neměnná, zatímco jiní věří, že jsou sociální konstrukcí. Existuje také debata o tom, zda by práva měla být chráněna státem nebo zda by měla být ponechána na vůli jednotlivců.