Liberalismus je politická filozofie, která klade důraz na individuální svobodu a práva. Věří v omezenou vládu, tržní ekonomiku a svobodu projevu, tisku a náboženství.
Základní principy liberalismu
Svoboda: Lidé by měli mít svobodu činit vlastní rozhodnutí a žít svůj život tak, jak chtějí, pokud tím neškodí ostatním.
Omezená vláda: Vláda by měla mít omezenou moc a neměla by zasahovat do života lidí, pokud je to nezbytné pro ochranu společnosti.
Tržní ekonomika: Trh by měl být svobodný a vláda by do něj neměla zasahovat.
Svoboda projevu: Lidé by měli mít právo vyjadřovat své názory bez strachu z pronásledování.
Svoboda tisku: Média by měla být svobodná a vláda by do nich neměla zasahovat.
Svoboda náboženství: Lidé by měli mít právo praktikovat své náboženství bez strachu z pronásledování.
Historie liberalismu
Liberalismus se vyvinul v Evropě v 17. a 18. století jako reakce na absolutismus a náboženskou nesnášenlivost. Mezi hlavní liberální filozofy té doby patřili John Locke, Montesquieu a Jean-Jacques Rousseau.
Liberální strany a hnutí
Liberální strany a hnutí existují v mnoha zemích světa. V České republice jsou hlavní liberální strany ODS a TOP 09.
Kritika liberalismu
Kritici liberalismu tvrdí, že je příliš zaměřen na individuální svobodu a nebere dostatečně v úvahu potřeby společnosti jako celku. Tvrdí také, že volný trh vede k nerovnosti a nespravedlnosti.
Vnímání Vnímání je proces, při kterém náš mozek organizuje, rozpoznává a interpretuje informace z našich smyslů, abychom pochopili svět kolem nás. Všechno vnímání zahrnuje signály, které procházejí nervovým systémem. Tyto signály jsou výsledkem fyzického nebo chemického podnětu našich smyslů. Například vidění zahrnuje světlo dopadající na sítnici oka, čich je zprostředkován molekulami zápachu a sluch je vyvolán zvukovými vlnami. Vnímání není jen pasivní přijímání těchto signálů. Je také ovlivněno našimi zkušenostmi, pamětí, očekáváním a pozorností. Náš mozek transformuje tyto základní informace na informace vyšší úrovně, jako jsou tvary objektů. Poté následuje proces, který spojuje naše myšlenky a očekávání (nebo znalosti) s mechanismy pozornosti, které ovlivňují naše vnímání. Vnímání závisí na složitých funkcích nervového systému, ale subjektivně se zdá téměř bez námahy, protože toto zpracování probíhá mimo naše vědomé vnímání. Od vzniku experimentální psychologie v 19. století se naše chápání vnímání rozvinulo díky kombinaci různých technik. Psychofyzika kvantitativně popisuje vztahy mezi fyzikálními vlastnostmi smyslových podnětů a vnímáním. Senzorická neurověda studuje neuronové mechanismy, které vnímání umožňují. Percepční systémy lze také studovat z hlediska informací, které zpracovávají. Ve filozofii se diskutuje o tom, do jaké míry smyslové vlastnosti, jako je zvuk, vůně nebo barva, existují v objektivní realitě, a ne pouze v mysli vnímajícího. Ačkoli jsme dříve smysly považovali za pasivní příjemce, studium iluzí a nejednoznačných obrazů ukázalo, že mozek aktivně a podvědomě se snaží pochopit své podněty. Stále se diskutuje o tom, do jaké míry je vnímání aktivním procesem testování hypotéz, podobně jako ve vědě, nebo zda je realistická smyslová informace dostatečně bohatá na to, aby tento proces nebyl nutný. Percepční systémy v mozku nám umožňují vidět svět kolem nás jako stabilní, i když smyslové informace jsou obvykle neúplné a rychle se mění. Mozky lidí a zvířat jsou strukturovány modulárně, přičemž různé oblasti zpracovávají různé typy smyslových informací. Některé z těchto modulů mají formu senzorických map, které mapují určitý aspekt světa na část povrchu mozku. Tyto různé moduly jsou vzájemně propojené a ovlivňují se. Například chuť je silně ovlivněna čichem.
Bob nebo Bobby James může odkazovat na:
Bob James (námořník) (1933–2016), americký námořník
Bob James (hudebník) (narozen 1939), americký jazzový klávesista, aranžér a producent
Bob James (baseball) (narozen 1958), bývalý baseballový hráč za Expos, Tigers a White Sox
Bob James (rockový zpěvák) (1952–2021), americký zpěvák, frontman Montrose, 1974–76
Bob James (countryový zpěvák) (narozen 1960), anglický zpěvák, bývalý zástupce CMT Europe, 1995–97
Bob James, saxofonista a kytarista britské progresivní rockové kapely Skin Alley
Bobby James (americký fotbal), americký trenér amerického fotbalu
Virginský úřad pro historické památky
Virginský úřad pro historické památky (Virginia Department of Historic Resources) je státní úřad pro ochranu historických památek ve Virginii.
Hlavní úkoly:
Vedení Virginského rejstříku památek (Virginia Landmarks Register), což je první krok k zařazení nemovitostí a oblastí ve Virginii do Národního registru historických míst (National Register of Historic Places).
Udělování věcných břemen na historické nemovitosti.
Správa státního programu daňových úlev za zachování historických památek.
Schvalování oficiálních historických značek na dálnicích ve státě.
Sídlo:
Sídlo úřadu se nachází v Richmondu ve Virginii a je pronajímáno od Virginské historické společnosti (Virginia Historical Society), se kterou sdílí prostory.
Mac OS (původně System Software; retroakronym: Classic Mac OS) je řada operačních systémů vyvinutých pro osobní počítače Macintosh od společnosti Apple Computer, Inc. od roku 1984 do roku 2001, počínaje systémem 1 a konče systémem Mac OS 9. Operační systém Macintosh je považován za průkopníka konceptu grafického uživatelského rozhraní. Byl součástí každého Macintoshe prodaného v době svého vývoje a mnoho aktualizací systémového softwaru bylo provedeno v souvislosti s uvedením nových systémů Macintosh. Apple vydal původní Macintosh 24. ledna 1984. První verze systémového softwaru, která neměla oficiální název, byla částečně založena na Lisa OS, kterou Apple dříve vydal pro počítač Lisa v roce 1983. Jako součást dohody, která umožnila společnosti Xerox koupit akcie společnosti Apple za výhodnou cenu, byly použity také koncepty z počítače Xerox PARC Alto, který si bývalý generální ředitel společnosti Apple Steve Jobs a další členové týmu Lisa prohlédli. Tento operační systém se skládal z ROM Macintosh Toolbox a "System Folder", což byla sada souborů, které byly načteny z disku. Název Macintosh System Software se začal používat v roce 1987 se systémem 5. Apple v roce 1996 přejmenoval systém na Mac OS, oficiálně počínaje verzí 7.6, částečně kvůli svému programu klonů Macintosh. Tento program skončil po vydání Mac OS 8 v roce 1997. Poslední hlavní verzí systému byl Mac OS 9 v roce 1999. Počáteční verze systémového softwaru spouštěly jednu aplikaci najednou. Pro Macintosh 512K byla vyvinuta systémová rozšíření nazvaná Switcher, která využívala tuto další paměť k tomu, aby umožnila načíst více programů. Software každého načteného programu používal paměť exkluzivně; program se objevil, i plocha Finderu, pouze když byl aktivován přepínačem. Se přepínačem umožnila nyní známá funkce schránky kopírování a vkládání mezi načtenými programy, včetně plochy. Se zavedením systému 5 bylo přidáno kooperativní rozšíření multitaskingu nazvané MultiFinder, které umožnilo, aby obsah oken každého programu zůstal ve vrstveném zobrazení na ploše, a později bylo integrováno do systému 7 jako součást operačního systému spolu s podporou virtuální paměti. V polovině 90. let však současné operační systémy, jako jsou Windows NT, OS/2, NeXTSTEP, BSD a Linux, přinesly na stolní počítače preemptivní multitasking, chráněnou paměť, kontrolu přístupu a možnosti pro více uživatelů. Omezené řízení paměti a náchylnost k konfliktům mezi rozšířeními, která poskytují další funkce, jako je síťování nebo podpora konkrétního zařízení, vedly k významné kritice operačního systému a byly faktorem klesajícího podílu na trhu společnosti Apple v té době. Po dvou přerušených pokusech o vytvoření nástupce systémového softwaru Macintosh s názvem Taligent a Copland a čtyřletém vývojovém úsilí, vedeném návratem Steva Jobse do společnosti Apple v roce 1997, nahradila společnost Apple v roce 2001 systém Mac OS novým operačním systémem s názvem Mac OS X. Zachoval si většinu designových prvků uživatelského rozhraní Classic Mac OS a pro kompatibilitu existovalo určité překrývání aplikačních rámců, ale jinak mají oba operační systémy zcela odlišný původ a architekturu. Poslední aktualizace systému Mac OS 9 vydané v roce 2001 poskytovaly interoperabilitu se systémem Mac OS X. Název "Classic", který nyní označuje celý historický systém Mac OS, je odkazem na klasické prostředí, vrstvu kompatibility, která pomohla usnadnit přechod na Mac OS X (nyní macOS).
Mac OS a macOS
Apple Inc. vyvinulo dvě hlavní rodiny operačních systémů Mac.
Klasický Mac OS
V roce 1984 Apple uvedlo operační systém, který je nyní známý jako "klasický" Mac OS. Byl předinstalován na všech Macintoshech až do roku 2002 a na krátkou dobu v 90. letech byl nabízen i na klonech Macintosh. Byl známý svou jednoduchostí, ale byl také kritizován za nedostatek moderních technologií ve srovnání s konkurencí.
macOS
Současný operační systém Mac je macOS, původně nazývaný "Mac OS X" do roku 2012 a poté "OS X" do roku 2016. Byl vyvinut v letech 1997 až 2001 po akvizici společnosti NeXT společností Apple. Přinesl zcela novou architekturu založenou na NeXTSTEP, unixovém systému, který odstranil mnoho technických výzev, kterým klasický Mac OS čelil, jako byly problémy se správou paměti. Současný macOS je předinstalován na všech Macích a každý rok dostává velkou aktualizaci. Je základem současného systémového softwaru Apple pro jeho další zařízení – iOS, iPadOS, watchOS a tvOS.
Historie operačních systémů Apple
Před uvedením Mac OS X experimentoval Apple s několika dalšími koncepty a vydával různé produkty určené k tomu, aby přenesly rozhraní nebo aplikace Macintosh do unixových systémů, nebo naopak. K nim patřily A/UX, MAE a MkLinux. Úsilí společnosti Apple rozšířit a vyvinout náhradu za klasický Mac OS v 90. letech vedlo k několika zrušeným projektům s kódovým označením Star Trek, Taligent a Copland.
Společné prvky klasického Mac OS a macOS
Ačkoli klasický Mac OS a macOS (Mac OS X) mají odlišnou architekturu, sdílejí společnou sadu principů grafického uživatelského rozhraní, včetně:
Lišta nabídek v horní části obrazovky
Shell Finder, který představuje metaforu plochy, která znázorňuje soubory a aplikace pomocí ikon a spojuje koncepty jako adresáře a mazání souborů se skutečnými objekty, jako jsou složky a koš
Překrývající se okna pro multitasking
Další operační systémy Apple
Před příchodem Macintosh v roce 1984 začala historie operačních systémů Apple s počítači řady Apple II v roce 1977, které běžely na Apple DOS, ProDOS a později GS/OS; Apple III v roce 1980, který běžel na Apple SOS; a Apple Lisa v roce 1983, která běžela na Lisa OS a později na MacWorks XL, emulátoru Macintosh. Apple také vyvinul Newton OS pro svůj osobní digitální asistent Newton v letech 1993 až 1997. V posledních letech Apple uvedl také několik nových operačních systémů založených na jádru macOS, včetně:
iOS v roce 2007 pro svá mobilní zařízení iPhone, iPad a iPod Touch a v roce 2017 pro své chytré reproduktory HomePod
watchOS v roce 2015 pro Apple Watch
tvOS v roce 2015 pro set-top box Apple TV
Životní vědy: farmakologie
Co je Life Sciences?
Life Sciences je vědecký časopis, který vychází každý týden. Zabývá se výzkumem molekulárních, buněčných a fyziologických mechanismů farmakoterapie. To znamená, že zkoumá, jak léky působí na naše tělo.
Historie
Časopis Life Sciences začal vycházet v roce 1962. Vydával ho Pergamon Press.
Vliv
Podle Journal Citation Reports má Life Sciences impakt faktor 6,780. To znamená, že je to velmi vlivný časopis ve svém oboru.
Šéfredaktor
Současným šéfredaktorem je Loren E. Wold.
Co v časopise najdete?
V časopise Life Sciences najdete výzkumné články o všech aspektech farmakoterapie, včetně:
Jak léky interagují s naším tělem
Jak léky působí na různé orgány a tkáně
Jak léky lze použít k léčbě nemocí
Jak léky lze vyvíjet a testovat
Pro koho je časopis určen?
Časopis Life Sciences je určen pro vědce, lékaře, farmaceuty a další odborníky, kteří se zajímají o farmakoterapii.
Zelené stavitelství
Zelené stavitelství je způsob, jak navrhovat, stavět a provozovat budovy tak, aby byly šetrné k životnímu prostředí a zároveň ekonomicky výhodné. Zahrnuje celý životní cyklus budovy, od plánování až po demolici.
Zelené stavitelství se zaměřuje na:
Úsporu energie, vody a dalších zdrojů
Ochranu zdraví obyvatel a zvýšení produktivity zaměstnanců
Snížení odpadu, znečištění a poškozování životního prostředí
Mezi principy zeleného stavitelství patří:
Používání obnovitelných zdrojů energie (např. solární panely)
Zateplení budov a použití energeticky úsporných spotřebičů
Sběr dešťové vody a používání šetrných toalet
Používání recyklovaných a přírodních materiálů
Snížení odpadu a znečištění během výstavby a provozu
Systémy certifikace
Existují různé systémy certifikace, které potvrzují udržitelnost budov. Mezi nejznámější patří:
LEED (Leadership in Energy and Environmental Design)
BREEAM (Building Research Establishment Environmental Assessment Method)
DGNB (Deutsche Gesellschaft für Nachhaltiges Bauen)
Nástroje pro zelené stavitelství
Kromě systémů certifikace existují i další nástroje, které pomáhají s návrhem a výstavbou zelených budov. Patří mezi ně například:
BIM (Building Information Modeling) - digitální model budovy, který umožňuje lepší koordinaci mezi jednotlivými profesemi
Green Star - australský systém certifikace zelených budov
GSAS (Global Sustainability Assessment System) - systém certifikace používaný na Blízkém východě
GBI (Green Building Index) - systém certifikace používaný v Malajsii
Výhody zelených budov
Zelené budovy mají řadu výhod, včetně:
Nižší provozní náklady
Zlepšení zdraví a pohody obyvatel
Zvýšení produktivity zaměstnanců
Snížení dopadu na životní prostředí
Zvýšení hodnoty nemovitosti
Závěr
Zelené stavitelství je důležitý trend, který pomáhá snižovat dopad stavebního průmyslu na životní prostředí. Díky inovacím v technologiích a nástrojích se zelené budovy stávají stále dostupnějšími a efektivnějšími.
Co je to složenina?
Složenina je slovo, které vzniklo spojením zvuků a významů dvou nebo více slov. Vzniká obvykle záměrně.
Příklady složenin v angličtině:
smog = smoke (kouř) + fog (mlha)
motel = motor (motorista) + hotel
Části složenin:
Složeniny se skládají z částí původních slov, kterým se říká úlomky.
Rozdíl mezi složeninou a kontrakcí:
Kontrakce vznikají neúmyslně, když se slova často vyskytují společně a jejich zvuky se postupně spojí, například "do not" na "don't".
Rozdíl mezi složeninou a složeným slovem:
Složené slovo zachovává původní slova v plné podobě. Například "hvězdice" je složené slovo, protože obsahuje celá slova "hvězda" a "ryba".
Rozdíl mezi složeninou a zkráceným složeným slovem:
Když se složeniny tvoří zkrácením složených slov nebo frází, nazývají se zkrácené složeniny, například "romcom" z "romantic comedy" (romantická komedie).
Podniková správa
Řízení podniku
Podniková ekonomika
Účetnictví
Finanční účetnictví
Manažerské účetnictví
Audit
Podnikové subjekty
Podniková skupina
Konglomerát
Holding
Družstvo
Akciová společnost
Společnost s ručením omezeným
Veřejná obchodní společnost
Komanditní společnost
Soukromá společnost
Podnikatel fyzická osoba
Státní podnik
Podnikové řízení
Valná hromada
Představenstvo
Dozorčí rada
Kontrolní výbor
Auditní výbor
Podnikové právo
Obchodní právo
Zakladatelské dokumenty
Smlouva
Hospodářská kriminalita
Podniková odpovědnost
Insolvenční právo
Mezinárodní obchodní právo
Fúze a akvizice
Firma
Předseda představenstva
Ředitel pro obchodní záležitosti
Generální ředitel
Finanční ředitel
Personální ředitel
Ředitel pro informační technologie
Marketingový ředitel
Výrobní ředitel
Technický ředitel
Ekonomie
Komodita
Veřejné finance
Pracovní ekonomie
Rozvojová ekonomie
Mezinárodní ekonomie
Smíšená ekonomika
Centrálně plánovaná ekonomika
Ekonometrie
Environmentální ekonomie
Otevřená ekonomika
Tržní ekonomika
Ekonomika znalostí
Mikroekonomie
Makroekonomie
Ekonomický rozvoj
Ekonomická statistika
Finance
Výkaz zisku a ztráty
Pojištění
Faktoring
Cyklus peněžních toků
Obchodování s akciemi zasvěcených osob
Kapitálové rozpočtování
Komerční banka
Derivat
Analýza finančních výkazů
Finanční riziko
Veřejné finance
Podnikové finance
Řízení financí
Mezinárodní finance
Likvidace
Burza cenných papírů
Finanční trh
Daň
Finanční instituce
Řízení kapitálu
Rizikový kapitál
Typy managementu
Řízení aktiv
Řízení značky
Business intelligence
Rozvoj podnikání
Kapacita
Schopnost
Řízení změn
Komerční řízení
Marketing
Komunikace
Konfigurace
Konflikt
Obsah
Řízení vztahů se zákazníky
Rozpočtování nákladů a výnosů
Elektronické podnikání
Systém řízení podnikových zdrojů
Informační systém řízení
Finance
Rozvoj lidských zdrojů
Incident
Znalost
Právní záležitosti
Materiály
Síťový administrátor
Kancelář
Provozní služby
Výkonnost
Moc
Problém
Proces
Životní cyklus produktu
Produkt
Projekt
Kvalita
Záznamy
Zdroj
Riziko
Krize
Prodej
Bezpečnost
Služby
Strategické řízení
Řízení dodavatelského řetězce
Systémový administrátor
Talenty
Technologie
Organizace
Architektura
Chování
Komunikace
Kultura
Konflikt
Rozvoj
Inženýrství
Hierarchie
Vzorce
Prostor
Struktura
Obchod
Podniková analýza
Podniková etika
Podnikatelský plán
Pravidlo obchodního úsudku
Chování spotřebitele
Podnikové operace
Mezinárodní podnikání
Podnikatelský model
Mezinárodní obchod
Obchodní cesta
Podnikový proces
Podniková statistika
Správa a řízení
Ve správě a řízení podniků existují dva hlavní orgány:
Dozorčí rada: Zvolena akcionáři, dohlíží na činnost podniku a najímá a odvolává představenstvo.
Představenstvo: Řídí podnik a je odpovědné za jeho každodenní chod.
V některých zemích existuje jednoúrovňový systém řízení, kde jsou dozorčí rada a představenstvo sloučeny do jediného orgánu. V jiných zemích je dvouúrovňový systém řízení, kde dozorčí rada a představenstvo jsou oddělené orgány.
V Evropě je běžné, že dozorčí rada je složena převážně z ředitelů podniku nebo mateřské holdingové společnosti. Kontrolní orgán, který dohlíží na dozorčí radu, je obvykle složen z největších akcionářů, zástupců zaměstnanců, externích odborníků nebo politiků. Kontrolní orgán nezasahuje do každodenního chodu podniku, schází se méně často, ale může podle příslušných právních předpisů zasahovat do jednání dozorčí rady nebo ji dokonce rozpustit.