Clay Shirky
Clay Shirky (
1964) je americký spisovatel, konzultant a pedagog, který se zabývá sociálními a ekonomickými dopady internetových technologií a žurnalistiky.
V roce 2017 byl jmenován vicerektorem pro vzdělávací technologie na New York University (NYU), poté co v letech 2014 až 2017 působil jako ředitel pro informační technologie na NYU v Šanghaji. Je také přidruženým profesorem na Institutu žurnalistiky Arthura L. Cartera a přidruženým profesorem umění na programu interaktivních telekomunikací na Tisch School of the Arts.
Jeho kurzy se mimo jiné zabývají vzájemně propojenými vlivy topologie sociálních sítí a technologických sítí, tím, jak naše sítě utvářejí kulturu a naopak. O internetu píše a je o něm zpovídán od roku 1996. Jeho sloupky a texty se objevily v Business 2.0, The New York Times, The Wall Street Journal, Harvard Business Review a Wired.
Shirky rozděluje svůj čas mezi konzultace, výuku a psaní o sociálních a ekonomických dopadech internetových technologií. Jeho poradenská praxe se zaměřuje na vzestup decentralizovaných technologií, jako jsou peer-to-peer, webové služby a bezdrátové sítě, které poskytují alternativy k drátové infrastruktuře klient-server, která charakterizuje World Wide Web.
Je členem poradního sboru Nadace Wikimedia. Chris Anderson ve své knize The Long Tail označuje Shirkyho za "významného myslitele o sociálních a ekonomických dopadech internetových technologií".
Svahilštinou psaná Wikipedie Svahilštinou psaná Wikipedie je jazyková verze Wikipedie ve svahilštině. Je největší edicí Wikipedie v nigero-konžském nebo nilo-saharském jazyce, následovanou jorubštinou psanou Wikipedií. Byla zmíněna 27. srpna 2006 v článcích v International Herald Tribune a New York Newsday o bojích menších jazykových edic Wikipedie. V roce 2009 sponzorovala společnost Google tvorbu článků ve svahilštinou psané Wikipedii. Dne 20. června 2009 provedla svahilštinou psaná Wikipedie změnu své hlavní stránky. K lednu 2024 má přibližně 79 000 článků, což z ní činí 82. největší Wikipedii. Svahilštinou psaná Wikipedie je druhá nejoblíbenější Wikipedie v Tanzanii a Keni po anglické verzi, s 14 %, respektive 4 % návštěv k lednu 2021. Statistiky svahilštinou psané Wikipedie Počet uživatelských účtů: 64 886 Počet článků: 79 248 Počet souborů: 2 290 Počet správců: 17
Comscore, Inc.
Comscore je americká globální společnost zabývající se měřením médií a analytikou, která poskytuje marketingová data a analýzy podnikům, mediálním a reklamním agenturám, značkovým marketérům a vydavatelům.
Historie
Comscore byla založena v roce 1999 Magidem Abrahamem a Gianem Fulgonim. Sídlo společnosti je v Restonu ve Virginii v USA.
Služby
Comscore nabízí širokou škálu služeb pro měření a analýzu médií, včetně:
Měření sledovanosti televizních pořadů, filmů a online videí
Analýza reklamních kampaní
Měření návštěvnosti webových stránek a mobilních aplikací
Sledování sociálních médií
Zákazníci
Mezi zákazníky společnosti Comscore patří velké mediální společnosti, reklamní agentury, značky a vydavatelé. Mezi významné zákazníky patří:
ABC
CBS
Coca-Cola
Google
Microsoft
Finanční údaje
V roce 2021 vykázala společnost Comscore tržby ve výši 367 milionů USD, provozní ztrátu ve výši 29 milionů USD a čistou ztrátu ve výši 50 milionů USD. Společnost má celková aktiva ve výši 663 milionů USD a celkové vlastní jmění ve výši 223 milionů USD.
Zaměstnanci
K lednu 2022 zaměstnávala společnost Comscore 1 355 zaměstnanců.
Vedoucí pracovníci
Současným generálním ředitelem společnosti Comscore je Jon Carpenter. Místopředsedou je Bill Livek.
Akcie
Akcie společnosti Comscore jsou obchodovány na burze Nasdaq pod symbolem SCOR. Společnost je součástí indexu Russell 2000.
Dceřiné společnosti
Comscore vlastní několik dceřiných společností, včetně:
Rentrak: společnost zabývající se měřením sledovanosti filmových a televizních pořadů
Mediamark Research & Intelligence: společnost zabývající se průzkumem trhu v oblasti médií
Proxima: společnost zabývající se měřením a analýzou sociálních médií
Ekonomické časy Ekonomické časy jsou indické denní noviny zaměřené na obchod a ekonomiku. Vlastní je společnost The Times Group. Ekonomické časy začaly vycházet v roce 1961. K roku 2012 byly druhými nejčtenějšími anglickojazyčnými obchodními novinami na světě po The Wall Street Journal s více než 800 000 čtenáři. Současně vycházejí ve 14 městech: Bombaji, Bangalore, Dillí, Čennaí, Kalkatě, Lakhnaú, Hajdarábádu, Džajpuru, Ahmadábádu, Nágpuru, Čandígarhu, Puné, Indore a Bhópálu. Jejich hlavním obsahem je indická ekonomika, mezinárodní finance, ceny akcií, ceny komodit a další záležitosti týkající se financí. Tyto noviny vydává společnost Bennett, Coleman & Co. Ltd. Zakládajícím redaktorem novin při jejich spuštění v roce 1961 byl P. S. Hariharan. Současným redaktorem Ekonomických časů je Bodhisattva Ganguli. Ekonomické časy se prodávají ve všech hlavních městech Indie.
Německá Wikipedie Německá Wikipedie (něme语：Deutschsprachige Wikipedia) je něme语 verze Wikipedie, svobodné a veřejně dostupné online encyklopedie. Byla spuštěna 16. března 2001 a je druhou nejstarší Wikipedií (po anglické Wikipedii). K roku 2023 má 2 874 406 článků, což z ní činí třetí největší edici Wikipedie podle počtu článků, za anglickou Wikipedií a většinou botem generovanou cebuánskou Wikipedií. Má druhý nejvyšší počet úprav za anglickou Wikipedií a přes 260 000 rozlišovacích stránek. 7. listopadu 2011 se stala druhou edicí Wikipedie, po anglické edici, která překročila 100 milionů úprav stránek. Německá Wikipedie je kritizována kvůli několika probíhajícím politickým manipulacím placenými editory, kteří přetlačují malý počet neplacených editorů.
Grafová znalostní báze Grafová znalostní báze je znalostní báze, ze které Google čerpá relevantní informace do infoboxu vedle svých výsledků vyhledávání. To uživateli umožňuje vidět odpověď na první pohled jako okamžitou odpověď. Data jsou generována automaticky z různých zdrojů, které zahrnují místa, lidi, firmy a další. Informace pokryté grafovou znalostní bází Google se po spuštění rychle rozrůstaly a během sedmi měsíců se jejich objem ztrojnásobil (pokrýval 570 milionů entit a 18 miliard faktů). V polovině roku 2016 Google uvedl, že obsahuje 70 miliard faktů a zodpovídá „zhruba jednu třetinu“ ze 100 miliard měsíčních vyhledávání, která zpracovává. V květnu 2020 se toto číslo zvýšilo na 500 miliard faktů o 5 miliardách entit. Neexistuje žádná oficiální dokumentace o tom, jak je grafová znalostní báze Google implementována. Podle Googlu jsou jeho informace získávány z mnoha zdrojů, včetně CIA World Factbook a Wikipedie. Používá se k zodpovídání přímých mluvených otázek v Google Assistant a hlasových dotazů Google Home. Bylo kritizováno za poskytování odpovědí bez uvedení zdroje nebo citací.
Cloud Computing
Cloud computing je technologie, která umožňuje přístup ke vzdáleným počítačovým systémům, zejména k ukládání dat (cloud storage) a výpočetnímu výkonu, bez nutnosti přímé aktivní správy ze strany užívatele. [2] Velké cloudové systémy jsou často rozprostřeny do více lokalit, z nichž každá je datové centrum. Cloud computing využívá sdílení výpočetních systémů, aby dosáhl soudržnosti a obvykle používá model "pay-as-you-go", který může pomoci snížit investiční výdaje, ale může také vést k neočekávaným provozním výdajům pro užívatele. [3]
Historie cloud computingu
Koncept cloud computingu se vyvíjel od počátků internetu. V roce 1960, J.C.R. Licklider představil koncept "intergalaktické sítě" počítačů, která by umožňovala vzdálený přístup k datům a programům. V roce 1970, Douglas Engelbart demonstroval systém NLS, který umožňoval vzdálenou spolupráci a sdílení dokumentů.
V roce 1990, Tim Berners-Lee vynalezl World Wide Web (WWW), což vedlo k vývoji cloudových služeb, jako je e-mail a webové stránky. V roce 2006, Amazon Web Services (AWS) spustila první komerční cloudovou platformu. Od téhož roku začaly další společnosti, jako je Google, Microsoft a IBM, nabízet své vlastní cloudové služby.
Typy cloud computingu
Existují různé typy cloud computingu, které se liší podle toho, jak jsou služby nabízeny a využívány.
Infrastructure as a Service (IaaS): IaaS cloudové služby umožňují užívatelům přístup ke základním výpočetním systémům, jako jsou servery, úložiště a sítě. Užívatlé si mohou spravovat vlastní operační systémy a aplikace na cloudových systémoch.
Platform as a Service (PaaS): PaaS cloudové služby umožňují užívatelům vyvíjet a nasazovat aplikace na cloudové platformě. Užívatlé nemají přístup k základním výpočetním systémům, ale mohou využívat služby, jako jsou databáze, webové servery a nástroje pro vývoj aplikací.
Software as a Service (SaaS): SaaS cloudové služby umožňují užívatelům přístup k aplikacím, které jsou provozovány na cloudové platformě. Užívatlé nemají přístup k základním výpočetním systémům ani ke kódu aplikace.
Výhody cloud computingu
Cloud computing nabízí řadu výhod pro podniky a jednotlivce.
Škálovatelnost: Cloud computing umožňuje užívatelům snadno škálovat své výpočetní systémy nahoru nebo dolů, aby vyhověly měnící se poptávce.
Snížené investiční výdaje: Cloud computing eliminuje potřebu nakupovat a udržovat vlastní hardware a software, což může ušetrit peníze na investičních výdajích.
Snížené provozní výdaje: Cloud computing může pomoci snížit provozní výdaje tím, že eliminuje potřebu správy a údržby vlastních výpočetních systémů.
Zvýšená spolehlivost: Cloudové služby jsou často provozovány ve vysoce spolehlivých datových centrech, která zajišťují nepřerušovaný přístup k datům a aplikacím.
Zvýšená bezpečnost: Cloudové služby jsou často zabezpečeny více než tradiční výpočetní systémy, protože jsou spravovány odborníky na zabezpečení.
Nevýhody cloud computingu
Cloud computing má také některé nevýhody.
Závislost na připojenosti k internetu: Cloud computing vyžaduje spolehlivé připojen
Nabídkový pruh je grafický ovládací prvek, který obsahuje rozevírací nabídky. Účelem nabídkového pruhu je poskytnout společné umístění pro nabídky specifické pro okno nebo aplikaci, které poskytují přístup k funkcím, jako je otevírání souborů, interakce s aplikací nebo zobrazení nápovědy nebo manuálů.
Nabídkové pruhy se obvykle nacházejí v grafických uživatelských rozhraních, která zobrazují dokumenty a reprezentace souborů v oknech a okenních systémech, ale nabídky lze použít také v programech příkazového řádku, jako jsou textové editory nebo správci souborů, kde se rozevírací nabídka aktivuje klávesovou zkratkou nebo kombinací kláves.
Nabídkové pruhy se skládají z několika hlavních částí:
Nabídky: Jednotlivé rozevírací nabídky, které obsahují seznam příkazů nebo akcí.
Tlačítka: Tlačítka, která spouštějí příkazy nebo akce přímo, bez nutnosti otevírat nabídku.
Oddělovače: Vertikální čáry, které oddělují různé části nabídkového pruhu.
Nabídkové pruhy mohou být umístěny v různých částech okna nebo aplikace, v závislosti na operačním systému a designu uživatelského rozhraní. V systémech Windows se nabídkový pruh obvykle nachází v horní části okna, zatímco v systémech macOS se nachází v horní části obrazovky.
Používání nabídkových pruhů je intuitivní a uživatelsky přívětivé. Uživatelé mohou rychle a snadno najít a spustit příkazy a akce, aniž by museli procházet složitými hierarchiemi nabídek.
Nabídkové pruhy jsou nezbytnou součástí moderních grafických uživatelských rozhraní. Poskytují organizovaný a přístupný způsob, jak uživatelům umožnit interakci s aplikacemi a provádět různé úlohy.
Syntetická genomika je rodící se obor syntetické biologie, který využívá aspektů genetické modifikace na již existujících životních formách nebo umělé syntézy genů k vytvoření nové DNA nebo celých životních forem.
Základní principy
Syntetická genomika se zaměřuje na vytváření a manipulaci s genetickým materiálem pomocí metod, jako je:
Genetická modifikace: Změna nebo úprava existujících genů v organismu.
Umělá syntéza genů: Vytvoření nových genů od nuly.
Sestavování genomů: Sestavení celých genomů z jednotlivých genů.
Cíle syntetické genomiky
Cílem syntetické genomiky je:
Pochopení biologických systémů: Vytváření a zkoumání syntetických systémů může pomoci vědcům lépe pochopit, jak fungují biologické systémy.
Vývoj nových terapií: Syntetická genomika může být použita k vývoji nových terapií pro onemocnění, jako je rakovina a genetické poruchy.
Vytvoření nových organismů: Syntetická genomika má potenciál vytvořit zcela nové organismy s vlastnostmi, které nejsou nalezeny v přírodě.
Aplikace syntetické genomiky
Syntetická genomika má širokou škálu potenciálních aplikací, včetně:
Biotechnologie: Výroba nových léčiv, biopaliv a dalších biologických produktů.
Medicína: Vývoj nových diagnostických metod, terapií a vakcín.
Environmentální vědy: Řešení environmentálních problémů, jako je znečištění a změna klimatu.
Průmysl: Vytváření nových materiálů a výrobních procesů.
Etické úvahy
Syntetická genomika je mocný nástroj, který přináší jak potenciální přínosy, tak etické obavy. Některé z těchto obav zahrnují:
Možné riziko: Vytváření nových organismů může mít nepředvídané důsledky pro životní prostředí a lidské zdraví.
Duševní vlastnictví: Vlastnictví a kontrola nad syntetickými organismy a geny vyvolává otázky o duševním vlastnictví a přístupu.
Odpovědnost: Kdo bude zodpovědný za důsledky syntetické genomiky?
Budoucnost syntetické genomiky
Syntetická genomika je stále se rozvíjejícím oborem s obrovským potenciálem. Jak se technologie nadále vyvíjí, je pravděpodobné, že budeme svědky nových a vzrušujících aplikací této technologie v různých oblastech. Je však důležité pokračovat v zodpovědném a etickém rozvoji a používání syntetické genomiky, abychom maximalizovali její přínosy a minimalizovali její rizika.
Vandalismus článků na Wikipedii (houba) Obsah stránky byl nahrazen urážkou. Vandalismus je na Wikipedii úmyslné narušení nebo poškození projektu. Zahrnuje jakékoli přidání, odstranění nebo změnu, která je úmyslně humorná, nesmyslná, podvodná nebo jakýmkoli způsobem ponižující. Wikipedia se v průběhu své historie snaží udržet rovnováhu mezi svobodou otevřeného editování a ochranou přesnosti svých informací, když mohou být nepravdivé informace potenciálně škodlivé pro její předměty. Vandalismus je na Wikipedii snadné spáchat, protože stránky může editovat kdokoli, s výjimkou chráněných stránek (které mohou v závislosti na úrovni ochrany editovat pouze uživatelé s určitými oprávněními). Někteří roboti Wikipedie jsou schopni detekovat a odstraňovat vandalismus rychleji, než by mohl jakýkoli lidský editor. Vandalismus na Wikipedii není trestným činem. Je však v rozporu s podmínkami používání stránek vandalizovat nebo jinak způsobovat narušení. Vandalům je zablokováno editování a mohou být dále zablokováni podle podmínek používání. Vandalismus mohou spáchat buď hostující editoři, nebo ti, kteří mají registrované účty; částečně chráněnou nebo plně chráněnou stránku však mohou editovat pouze účty, které splňují určité věkové a aktivní prahy, případně administrátoři. Častými cíli vandalů jsou články o horkých a kontroverzních tématech, celebritách a aktuálních událostech. V některých případech byli lidé nepravdivě označeni za mrtvé. To se stalo zejména americkým senátorům Tedovi Kennedymu a Robertovi Byrdovi a americkému rapperovi Kanye Westovi. Výzvu vandalismu na Wikipedii kdysi charakterizoval bývalý šéfredaktor Encyclopædia Britannica Robert McHenry: "Uživatel, který navštíví Wikipedii [...] je spíše v pozici návštěvníka veřejných toalet. Může být zjevně špinavý, takže ví, že musí být velmi opatrný, nebo se může zdát poměrně čistý, takže může být ukolébán do falešného pocitu bezpečí. Co určitě neví, je, kdo zařízení před ním používal."